Příměří se podle Porošenka začalo dodržovat

Petro Porošenko

Petro Porošenko Zdroj: ctk

Ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil, že během středy ani nezahynul ani nebyl zraněn žádný ukrajinský voják. Stalo se tak prý poprvé od uzavření příměří s proruskými rebely na východě země. Prezident také nařídil vládě připravit případné uzavření 2300 kilometrů dlouhé hranice s Ruskem a ohlásil plán reforem, které by měly v roce 2020 vyústit v podání ukrajinské přihlášky za člena Evropské unie.

„Dnešek je první den za mnoho měsíců, kdy Ukrajina nemá (za uplynulých 24 hodin) ani jednoho padlého či raněného (vojáka), prohlásil Porošenko podle webu listu Ukrajinska pravda na kongresu soudců. Středa se tak stala „prvním dnem skutečného příměří“, které bylo se separatisty z východu Ukrajiny formálně uzavřeno 5. září.

Předchozích pět měsíců bojů si podle odhadů vyžádalo více než 3200 životů. Radnice v povstalecké baště Doněcku podle agentury Interfax-Ukrajina ohlásila, že noc na dnešek byla poměrně klidná, ale od časného rána jsou zase slyšet jednotlivé výstřely z těžkých děl, a tak situace „zůstává stabilně napjatá“. Poprvé za mnoho dnů se však podařilo z města vypravit vlak, a to do Sevastopolu na anektovaný Krym.

Šéf státu podle agentury AFP dnes také vydal dekret, kterým nařídil vládě připravit případné dočasné uzavření 2300 kilometrů dlouho hranice s Ruskem, a to kvůli „pokračujícímu vměšování Ruské federace do vnitřních věcí Ukrajiny“. Kyjev obviňuje Moskvu, že posílá zbraně i vojáky na pomoc povstalcům, Rusko to naopak stále popírá. Podobně však popíralo podíl svých ozbrojených sil na dění na Krymu, které vyústilo v anexi poloostrova.

Nerespektovali je

Sami povstalci podle ruského internetového listu gazeta.ru označili Porošenkův dekret o uzavření hranic s Ruskem za nesplnitelný, protože „ukrajinská rozhodnutí nemají žádnou platnost na území Novoruska“, jak označují povstalecká území v Doněcké a Luhanské oblasti.

Porošenko na kongresu soudců rovněž ohlásil, že se chystá předložit návrh asi 60 hospodářských a sociálních reforem, které by měly zemi umožnit, aby si za šest let podala přihlášku o členství v Evropské unii. Za jednu z nejdůležitějších označil reformu ukrajinské justice, protože je nutné znovu vybudovat důvěru společnosti k soudům a soudcům. Ta je podle průzkumů nyní mnohem nižší než důvěra obyvatel k ukrajinské armádě.