Konec obstrukcí, velí koalice, která sebrala poslancům čtvrtinu pracovní doby
- Hnutí ANO navrhuje omezit čas vystoupení poslanců s přednostním právem na 30 minut a u dalších na 10 minut.
- Návrh kopíruje původní plán Marka Bendy z loňska a ODS naznačuje, že ho může podpořit.
- Limity na vystoupení jsou považovány za úspěch i pro nevládní organizaci Lobbio.
Byl to projev, který se zapsal do dějin Poslanecké sněmovny. Šéf tehdy opoziční SPD Tomio Okamura se loni v lednu při projednávání korespondenční volby chopil mikrofonu, aby si z jeho proslovu vzali kolegové vlastně jen tu zprávu, že vydrží 10 hodin a 44 minut nejít na záchod. Rekordní obstrukce, jako byla tato, mají nyní skončit. S plánem přichází hnutí ANO v éře, kdy by mu mohla opozice dlouhé týdny opozičních obstrukcí začít vracet.
Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda spočítal, že diskusí nad programem, tedy nejsnadnější cestou ke sněmovním obstrukcím, strávili poslanci v minulém období hned čtvrtinu svého času. Návrh, se kterým přichází hnutí ANO, konkrétně předsedkyně jeho klubu Taťána Malá spolu s místopředsedou klubu Radkem Vondráčkem, v hlavním bodě kopíruje právě Bendův plán z loňského roku: omezení času při vystoupení u přednostních práv má být 30 minut a u dalších deset minut.
Benda podle svých slov návrh nepředložil poslancům ke schvalování proto, že daná změna jednacího řádu nebyla pro ostatní koaliční politiky prioritou. „Říkal jsem svým koaličním partnerům, že to vyžaduje půl roku, a vždycky mi odpověděli, že toho půl roku nemáme,“ řekl.
Taťána Malá nyní chce, aby se na změnách shodla nová koalice s opozicí. Sám Benda novelu, kterou předkládal, považuje za „reálnou a odpovídající naší tradici“ a nepřímo tak připustil podporu ze strany ODS, pokud návrh ANO vyjde ze stejných intencí. „Ani sebelépe napsaný jednací řád ale nezamezí tomu, že si v něm poslanci nenajdou nějakou uličku. Všechno je to o kultuře jednání a schopnosti řídit sněmovnu,“ upozornil jeho kolega, místopředseda klubu ODS Jan Skopeček.
Strany nyní analyzují přehled připomínek z jednání ve svých klubech a znovu se k tématu vrátí zhruba v polovině prosince. „Absolutně nekonfliktní byla například potřeba umožnit projednávání senátních vratek i na mimořádných schůzích Poslanecké sněmovny. To se ukázalo v minulém volebním období jako velmi limitující,“ věří v úspěch Malá.
Podle Ivety Kvardové, právničky projektu Stát ve formě od nevládní organizace Lobbio, by bylo dosažení třicetiminutového limitu úspěchem. „Nyní mohou poslanci s přednostním právem hovořit, jak dlouho chtějí, v podstatě k čemukoliv, to určitě není v pořádku. Na druhou stranu si dokážu představit i přísnější opatření. Ze zahraničních příkladů víme, že něco jako přednostní právo nemusí předsedové klubů při vystoupeních vůbec mít,“ říká.
Takzvané přednostní právo pro vystoupení poslanců ve Sněmovně znamená, že určití poslanci mají možnost mluvit před ostatními, i když by jinak museli čekat ve stanoveném pořadí. Typicky se toto právo vztahuje například na předsedu Sněmovny či předsedy výborů. „Až bude mít návrh konkrétní formu, budeme sledovat, aby nikoho nediskvalifikoval a dával opozici prostor pro uplatnění jejích návrhů,“ říká Iveta Kvardová.
Mimochodem: Korespondenční volba, o níž byla v úvodu řeč, Sněmovnou i přes odpor opozice stejně prošla. Koalice ji ale nastavila administrativně tak, že oproti očekávaným desítkám tisíc hlasů ji využilo při letošních sněmovních volbách v zahraničí jen 8 978 voličů a de facto nepromluvila do výsledku voleb.
