Do penze nejpozději v 65? Důchody budou nižší a zaplatíme víc na daních, varuje ekonom Matějka
- Chybně postavená debata: ekonom Filip Matějka z CERGE-EI kritizuje politickou diskusi o důchodech posledních dvou let jako ztrátu času. Debata se příliš soustředila pouze na jednu cifru, namísto řešení komplexního problému stárnutí populace.
- Klíčem je flexibilita a volba: důchodový systém by měl být podle něj mnohem pružnější a transparentnější.
- Jasná matematická rovnice: dřívější odchod do důchodu je neoddělitelně spojený s finančními dopady; buď s nižšími důchody, nebo s vyššími daněmi pro mladší generaci. Podle ekonoma znamená snížení věku o jeden rok konkrétní zatížení pro peněženky pracujících o zhruba 1 200 korun měsíčně.
Nově vznikající vláda plánuje vrátit věk odchodu do důchodu zpátky na 65 let. A to bude podle známého ekonoma a jednoho z nejcitovanějších českých vědců Filipa Matějky z CERGE-EI znamenat jediné: větší počet důchodců, na které budou muset doplácet mladší lidé ze svého platu. A o tomhle podle něj politici nemluví.
V posledních dvou letech jsme dle něj marnili čas diskusemi o jedné cifře: zda se má jít do důchodu nejpozději v 65 nebo 67 letech. Podle ekonoma je však celá debata špatně postavená. Důchodový systém totiž potřebuje především větší flexibilitu a víc možností výběru. A také vysvětlení jasné matematiky: nižší věk odchodu do penze znamená vyšší daně.
„Nikdo nepřidá to B. Pokud odejdeme do důchodu nejpozději v 65 letech, budeme mít menší důchody, nebo budeme platit větší daně. Takhle jednoduché to je a není jiná cesta. Je to vždy něco za něco,“ varuje ekonom Matějka v pořadu FLOW a kritizuje poslední roky politické diskuse o věku odchodu do důchodu. „Ztratili jsme dva roky diskusemi o věku odchodu do důchodu, mohli jsme místo toho třeba stavět dálnice,“ konstatuje s narážkou na to, že se celá debata točí kolem jedné cifry, namísto řešení komplexnějšího problému stárnutí populace.
Větší pružnost a možnost výběru odchodu do důchodu
Podle Matějky je nesmyslné predikovat s dvacetiletým předstihem, zda budeme schopni odcházet do penze v 65 nebo 67 letech. „Nikdo z nás to neví. Endoprotézu si taky neobjednáváme dvacet let dopředu. Systém odchodu do důchodu by měl být pružnější a zdůrazňovat možnost výběru věku, kdy chceme jít do penze,“ zdůrazňuje s tím, že i dnes je možnost odejít do důchodu dříve. Přitom se o této variantě příliš nemluví. Důchodový systém by měl nabízet ještě mnohem větší pružnost a možnosti výběru – vždy s jasně řečeným dopadem na rodinný rozpočet. V současnosti je minimální věková hranice odchodu do předčasného důchodu 60 let.
Chceme dřív, tak zaplatíme víc z našich platů. Rok = 1200 korun
Matějka už dříve v rozhovoru pro pořad FLOW upozornil, že demografie je neúprosná, populace stárne a děti se příliš nerodí. Vyčísleno matematicky: pokud se nic nezmění, průměrný zaměstnanec bude muset za dvacet let platit na daních asi o tři tisíce korun měsíčně více.
„Jít do důchodu o jeden rok dříve znamená, že zaměstnanci budou mít kvůli vyšším daním přibližně o 1 200 korun na čisté mzdě méně měsíčně,“ říká Matějka.
Myslí si, že nás spasí v boji s neúprosnou demografií například nějaký technologický zázrak nebo AI? A proč je podle něj tak klíčové začít investovat?
Podívejte se na FLOW, kde jsme to probrali podrobně.
