Nová legislativa je výsledkem sporů mezi odborovými předáky a republikány, kteří přede dvěma lety získali většinu v michiganském kongresu. Podle zákonodárců dosavadní úprava diskriminuje zaměstnance, kteří součástí odborů být nechtějí. Zákon jim má zajistit svobodu volby a přilákat do státu nové investory.
Odpůrci namítají, že úprava oslabí vyjednávací pozice odborů a v důsledku povede k nižším platům. Odbory podle nich ostatně reprezentují i ty zaměstnance, kteří se v nich neangažují.
Stovky odborářů se v úterý sjížděly do hlavního města Lansingu k protestům během jednání zákonodárců. Na jejich stranu se postavil také prezident Barack Obama, zvolený za demokraty. „Tyto takzvané,zákony pracovního práva‘ s ekonomikou nesouvisejí. Je to čistě politická záležitost,“ uvedl prezident během návštěvy automobilky poblíž Detroitu.
Zdaleka ne všichni obyvatelé Michiganu jsou ale téhož názoru. Stát je sice v rámci USA pátý vzhledem k počtu členů odborových organizací, hlásí se k nim 17,5 procenta obyvatel, čísla ale dlouhodobě klesají. Sotva před měsícem navíc Michiganští odmítli ve všelidovém hlasování návrh na začlenění práva na kolektivní vyjednávání do státní ústavy.
V místním kongresu mají navíc již dva roky převahu republikáni, kteří se vliv odborů snaží utlumit. Obdobné bouře zažily v posledních dvou letech i Wisconsin, Indiana či Ohio, tedy další středozápadní průmyslové státy, kde voliči nespokojení se stavem ekonomiky pod Obamovým vedením posílili vliv opozičních republikánů.
Zákony omezující dosah odborů jsou běžné zejména na jihu a západě Spojených států, kde je menší podíl tradičního průmyslu. Jako poslední ovšem před deseti lety přijala obdobnou legislativu Iowa, tedy další středozápadní stát.
