Daň má činit nejvýše tři procenta a o její přesné výši si budou rozhodovat jednotlivé regiony. Těm také zůstanou příjmy z této daně.
Rozhodnutí ukončuje spor mezi politiky o tom, zda zavést daň pro spotřebitele, nebo zvýšit současnou daň z přidané hodnoty (DPH). „DPH se to nedotkne. Prodejní daň bude až tři procenta, v závislosti na rozhodnutí regionu. Vše půjde do rozpočtu regionu,“ uvedl zdroj.
Analytici banky Sberbank ve své zprávě upozornili, že zavedení nové daně zřejmě způsobí zvýšení maloobchodní ceny o výši daně. Zdražení pak negativně ovlivňuje spotřebu a tím i ekonomický růst.
Ministr financí Anton Siluanov se však domnívá, že dopad na inflaci nebude tak velký. Regionální rozpočty by pak díky nové dani mohly získat dodatečných 200 miliard rublů (115,6 miliardy korun).
Dodatečné příjmy zřejmě zmírní tlak způsobený sankcemi USA a EU. Nejnovější kolo sankcí kvůli úloze Ruska v ukrajinské krizi oznámily západní země tento týden. Ruská ekonomika se nyní pohybuje na pokraji recese, ve druhém čtvrtletí vykázala nulový růst.
O čem rozhodly EU a USA:
Zbraně, banky, ropa. Státy EU oficiálně schválily sankce proti Rusku
EU zakázala přístup k evropským penězům pětici ruských bank
Přístup Rusů k nalezištím ropy bude těžší
Nové sankce se zaměřují hlavně na banky a zbrojovky. Nová daň by tak měla vykompenzovat propad příjmů rozpočtu způsobených snížením příspěvků od státních bank a z prodeje zbraní.
Rusko již nyní uvažuje o zvýšení DPH nebo daně z příjmů, avšak nejdříve od roku 2018, kdy se budou konat prezidentské volby. Nová daň by podle zdrojů mohla být zavedena již od příštího roku.
Prodejní daň se dotýká hlavně spotřebitelů a vybírá se při maloobchodním prodeji zboží nebo služeb. Vypočítává se z prodejní ceny zboží. Vybírá ji prodejce.
A jak reaguje Rusko: