„Rakousko se staví jasně proti jaderné energii a je také zcela proti konečným úložištím jaderného odpadu v blízkosti hranic,“ cituje Faymanna tisková zpráva rakouské vlády. „Včas jsme zahájili rozhovory na všech úrovních a následně vyčerpáme také všechny politické a právní možnosti,“ prohlásil dále kancléř.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) reagoval s tím, že konečné rozhodnutí o místě úložiště padne v budoucnosti, začít fungovat má v roce 2065. Pokud bude ležet v blízkosti rakouských hranic, bude o něm samozřejmě Česko s Rakouskem diskutovat. Rakušané dostanou příležitost se k věci vyjádřit například v procesu posouzení vlivu úložiště na životní prostředí.
České ministerstvo životního prostředí v říjnu oznámilo, že povolilo průzkum pro trvalé úložiště radioaktivního odpadu. Geologické průzkumné práce a posuzování vhodnosti hlubinných úložišť se týká všech sedmi lokalit, o něž žádala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
„V zásadě jsme neměli žádné zákonné důvody pro neudělení povolení,“ uvedl Brabec s tím, že jde o předběžný průzkum, mapování lokalit. „Vyjádření z rakouské strany beru v úvahu, všichni víme, že Rakušané se staví proti jaderným elektrárnám,“ uvedl Brabec s tím, že pro diskusi bude čas a se svým rakouským protějškem ji už zahájil.
Průzkum se provede v lokalitě Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, u Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, v Magdaleně na Táborsku, Čihadlu na Jindřichohradecku, Kraví hoře na Žďársku, Hrádku na Jihlavsku a v Horce pod Velkým Meziříčím. Některé z těchto lokalit leží nedaleko rakouských hranic.
Až do roku 2065
Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065, jeho stavba potrvá 15 let. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů.
Rakousko vystupuje proti jaderné energetice dlouhodobě a v minulých letech jinak dobré česko-rakouské vztahy dlouhodobě kalily zejména spory kolem provozu a plánované dostavby jaderné elektrárny Temelín.
