Řecké referendum prý bude o setrvání v EU, vláda to popírá

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Referendum, které se chystá v polovině prosince vyhlásit řecká vláda, se nebude týkat dohody o finanční pomoci Řecku z posledního summitu EU. Bude o setrvání země v eurozóně a v Evropské unii. Informoval o tom dnes internetový server deníku Financial Times (FT). Mluvčí řecké vlády to ale popírá.

„Řečtí voliči nebudou tázáni, zda podporují, nebo odmítají podmínky další finanční záchrany Řecka, kterou evropští lídři dohodli minulý týden na summitu v Bruselu. Půjde o širší otázku zaměřenou na podporu řeckého členství v Evropské unii a v eurozóně,“ odvolává se FT na zdroj z řecké vládnoucí strany PASOK. Řecká vláda informaci prostřednictvím svého mluvčího Angelose Tolkase dementovala, podle jeho slov se bude referendum týkat jen záchranného balíčku.

Úspěch referenda se od formulace „otázky“ do značné míry odvíjí. Pokud by se vláda tázala na podporu finanční pomoci, mohl by převládnout odmítavý názor řeckých voličů. Podle průzkumů pomoc dohodnutou na summitu odmítá až 60 procent Řeků. Členství v eurozóna naopak více než 60 procent řeckých občanů podporuje.

Zdroje z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu agentuře Reuters potvrdily, že další část záchranného úvěru Řecko nedostane dříve, než po referendu. Podle MFM musí Atény také dokázat, že jsou schopny plnit podmínky finanční pomoci.

Záměr řecké vlády vyhlásit referendum v minulých dnech otřásl finančními trhy a pobouřil řadu evropských státníků. Řecký premiér Jorgos Papandreu má o svých záměrech dnes večer jednat s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Řecká vláda referendum naplánovala na polovinu prosince. O jejím dalším osudu a tím pádem i o konání referenda může ale už tento pátek rozhodnout hlasování o vyslovení nedůvěry.

Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která byla nucena požádat o zahraniční finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od partnerů v EU a od MMF má slíbený záchranný úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu korun), z něhož už dostalo pět tranší. Na šestou, která bude v objemu osmi miliard eur, teď čeká.