Řecku dochází peníze. Atény vyberou hotovost od veřejných institucí

Řecký ministr financí Janis Varufakis a premiér Alexis Tsipras

Řecký ministr financí Janis Varufakis a premiér Alexis Tsipras Zdroj: ctk/AP

Řecký parlament schválil kontroverzní vládní plán záboru veškeré volné hotovosti na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích, mimo jiné i v nemocnicích a školách. Vláda premiéra Alexise Tsiprase, která se potýká s akutním nedostatkem peněz, si oficiálně od těchto institucí peníze půjčuje, aby mohla zaplatit důchody a mzdy státních zaměstnanců.

Parlament o 300 zákonodárcích schválil opatření většinou 156 hlasů poslanců vládní koalice levicové formace Syriza a nacionalistických Nezávislých Řeků. Opozice označila tento krok za neústavní. Vláda se tak podle agentury AFP dostává k třem miliardám eur, které může použít v následujících dvou týdnech.

Volná hotovost má být v rámci plánu převedena na řeckou centrální banku, která za ni vydá krátkodobé cenné papíry s úrokem 2,5 procenta. „Peníze budou přinášet lepší úroky (než v bankách),“ řekl zákonodárcům vládní mluvčí.

Proti převodu peněz do centrální banky se zdvihl odpor mezi starosty obcí i vedoucími zhruba 1400 nejrůznějších institucí, jejichž činnost je tak ochromena. Obecní zaměstnanci v pátek na protest proti plánu zorganizovali tříhodinovou stávku. Protesty zvyšují tlak na premiéra Tsiprase, jehož rozhodnutí pokračovat v boji s mezinárodními věřiteli již ztrácí mezi řeckými voliči na popularitě.

Peníze vystačí do května

Podle médií si vláda prodlužuje po finanční stránce život nejméně do 11. května, kdy má opět zasedat euroskupina, tedy ministři financí zemí platících eurem. V té době už by mělo - alespoň podle očekávání Atén - padnout konečné rozhodnutí o uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ze záchranného programu pro Řecko. Původně mělo být rozhodnuto do 24. dubna.

Eurozóna koncem března souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením programu, výplatu peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.