Rekordní požáry ničí Evropu od Řecka po Finsko. Takto se projevuje změna klimatu, vysvětluje expert
Evropa čelí dosud nejničivější sezoně lesních požárů. Požáry pohltily rozsáhlá území na jihovýchodě Evropy a stále nekontrolovaně postupují v Bulharsku, Albánii, Řecku a v sousedním Turecku. Evropský informační systém (EFFIS) varuje ale i před rostoucím rizikem na severu, a to hlavně ve Finsku. V zasažených regionech pomáhají čeští hasiči.
Jen od začátku tohoto roku shořelo v zemích EU téměř 300 tisíc hektarů – tedy plocha šestkrát větší než Praha. Dle dat Evropské komise se jedná o téměř 180procentní nárůst oproti dlouhodobému průměru z let 2006 a 2024.
Z 27 států Evropské unie letos pouze čtyři unikly destruktivním požárům, mezi nimi i Česko. Nejpostiženější oblasti jsou v Řecku, Bulharsku, Albánii, na Kypru a v sousedním Turecku.
Červenec byl zvláště kritickým měsícem. Bulharsko hlásí stovky požárů, z nichž několik se dosud nepodařilo dostat pod kontrolu. „Situace je alarmující, denně řešíme 150 až 200 požárů v závislosti na větru,“ uvedl pro Sofia Globe bulharský ministr životního prostředí Borislav Dzhartov.
Také v Řecku, Albánii a Kosovu vznikaly denně desítky požárů, mnohé se podařilo dostat pod kontrolu až po několika dnech. V Řecku i Kosovu zůstává několik ohnisek stále aktivních. V Turecku, kde teploty v pondělí 28. července dosáhly až rekordních 50,5 °C, požáry neustávají. Plameny si vyžádaly nejméně deset obětí v Řecku a sedmnáct v Turecku. Tisíce lidí musely být evakuovány.
Podle odborníků za současnou krizí nestojí jen momentální počasí, ale dlouhodobý trend. „Vidíme naplnění prognóz klimatických modelů, prodloužení požárně příznivého počasí a zároveň úbytek vodních zdrojů, lesní požáry tedy budou snadněji vznikat a bude obtížnější je uhasit,“ vysvětluje pro e15 profesor Ústavu agrosystémů a bioklimatologie na Mendelově univerzitě v Brně Miroslav Trnka. „Klimatické projekce zůstávají v zásadě pořád stejné a analýzy ukazují, že se bude zvyšovat počet dnů požárně příznivého počasí a tyto změny se budou týkat nejen Středomoří, ale i střední a severní Evropy,“ dodává.
Čeští hasiči zasahují v Řecku, Bulharsku i Severní Makedonii
Od neděle vypomáhají čeští hasiči v Řecku. „Nejprve jsme zasahovali v oblasti Mosia a Kastania, kde jsme pomáhali v těžko přístupném terénu. Následně jsme byli přemístěni do města Nea Artaki, kde se naši hasiči významně podíleli na zastavení šíření požáru do okolí,“ uvedla Lucie Pipiš, tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR. Čeští hasiči pomáhají v Řecku téměř každé léto.
Letos se záchranáři účastní mise v rámci programu EU Prepositioning, který předem vysílá jednotky do oblastí s vysokým rizikem požárů a kromě samotných zásahů plní i mnohé další úkoly, například logistickou přípravu, monitoring rizikových oblastí a nácviky s místními jednotkami, vysvětluje Pipiš.
Česko vyslalo pomoc také do oblasti Strumyani v Bulharsku a do Severní Makedonie. „Díky těmto misím je český hasičský sbor lépe připravený reagovat i v případě nebezpečí v tuzemsku,“ říká Trnka.
Evropa není ojedinělým případem
Podle údajů CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service) a Environment Canada jsou letošní lesní požáry mimořádně ničivé nejen v Evropě, ale také v Kanadě a Rusku. Evropa je oproti těmto oblastem podstatně hustěji obydlená a lépe dopravně propojená. Požáry se tedy obvykle povede zastavit dříve, než nabydou katastrofálních rozměrů. „U nás je pravděpodobnější, že budeme čelit velkému množství menších ohnisek než jednomu masivnímu požáru, jako je tomu v Rusku, Kanadě nebo USA,“ vysvětluje Trnka.
Nicméně extrémní případy nelze úplně vyloučit. „Viděli jsme to v Kalifornii – bohatém státě s jedním z nejlépe vybavených hasičských sborů, přesto tam došlo k ohromným škodám,“ připomíná Trnka. Za katastrofou podle něj stála kombinace dlouhého sucha a silného větru Santa Ana – jevů, které se dříve nevyskytovaly současně.
„Deště přišly mnohem později než obvykle. Po měsících bez srážek stačila jiskra – plameny se suchou krajinou a větrem o síle orkánu šířily ohromnou rychlostí, a nebylo možné je zastavit. Takto se projevuje změna klimatu,“ vysvětluje.
Hrozba v Česku
Před třemi lety zažila Česká republika nejničivější lesní požár ve své historii – plameny v národním parku České Švýcarsko u Hřenska se rozšířily až do Saska a zasáhly více než tisíc hektarů. S plameny bojovalo 21 dní přes šest tisíc hasičů, devět vrtulníků a pět letadel. „Události z roku 2022 jsou stále varováním, nicméně obecně zatím nárůst rozsahu či intenzity požárů v Česku neevidujeme,“ komentuje Trnka.
„Podmínky se zhoršují, ale není důvod k panice. Musíme však být připraveni – jak hasiči, tak veřejnost,“ dodává. Počet dnů s extrémním suchem, vysokými teplotami a nízkou vlhkostí poroste, to ale nemusí znamenat, že požáry budou častější.
K vzniku lesního požáru je nutná kombinace tří faktorů: sucha, dostupného hořlavého materiálu a zdroje zapálení. Pouze nepříznivé počasí tedy nestačí. Zhruba 98 procent požárů podle Trnky nevzniká přirozeně, například bleskem, ale je důsledkem lidské činností, ať už jde o nedbalost, technickou závadu nebo úmyslné zapálení.
Díky preventivním opatřením, připravenosti hasičských sborů a technologii – například novému systému včasného varování před požáry FireRisk – se Česku daří držet lesní požáry v mezích.
