Podle Lavrova bude návrh rezoluce požadovat okamžité zastavení bojů a zahájení rozhovorů o trvalém příměří. Návrh má také žádat o „neprodlené vytvoření humanitárních koridorů, kterými by civilisté mohli odejít z oblasti bojů, pokud si to budou přát“.
„Chceme, aby Rada bezpečnosti požadovala, že se nebudou klást žádné překážky odchodu obyvatelstva ze zóny bojů a dodávek humanitární pomoci do těchto oblastí,“ řekl Lavrov.
Kyjev minulý týden odmítl ruskou nabídku humanitární pomoci do oblastí ovládaných vzbouřenci. Vzkázal přitom, ať Moskva tuto pomoc upotřebí na anektovaném Krymu.
Boje po volbách zesílily
„Jsme velmi silně znepokojeni tím, co se na Ukrajině děje. Každý den umírají lidé, stupňuje se utrpení civilistů. Proti nim pokračuje nasazení armády, bojového letectva, těžkých zbraní. Střílí se po obytných čtvrtích. Vše lze sledovat prakticky v přímém přenosu. Bohužel, většina západních médií tyto informace zamlčuje,“ prohlásil Lavrov, jehož citovala agentura ITAR-TASS. „Naši západní kolegové nás ujišťovali, že hned po prezidentských volbách na Ukrajině se situace uklidní. Vše je ale přesně naopak,“ dodal.
Bojové operace na východě zesílily bezprostředně po prezidentských volbách 25. května, v nichž zvítězil miliardář Petro Porošenko. Moskva dává najevo, že od nové hlavy státu očekává ukončení „trestné operace“ na východě a stažení armády. Porošenko dal ale naopak najevo, že postup proti proruským radikálům hodlá důrazně a rychle dokončit.
OSN v půli května odhadla, že ukrajinský konflikt si za půl roku vyžádal na 250 životů, z toho polovinu na východě země. Tamní povstalci tvrdí, že v posledních bojích s ukrajinskou armádou zahynulo na 200 lidí.
