Na kontakt s „ufony“ ještě nejsme připraveni a mohlo by nás to stát nejen svobodu, ale dost možná i samu existenci, míní geniální britský vědec Stephen Hawking. Možné následky kontaktu lidstva s vesmírnou civilizací přirovnává k prvním kontaktům Španělů s jihoamerickými indiány, kteří dopadli hodně špatně.
„Čím jsem starší, tím více jsem přesvědčen, že ve vesmíru nejsme sami,“ uvedl ve svém krátkém filmu Favourite Places. V něm představil nový cíl projektu Breakthrough Listen, který pátrá po stopách života ve vesmíru, planetu Gliese 832c.
Hawking ji pomáhá zkoumat, tedy zpracovávat data teleskopů, a zároveň na sebe vzal roli pojistky pro případ, že by se opravdu něco podařilo najít.
Čtěte recenzi filmu s mimozemskou tematikou Příchozí >>>
Pojistka má spočívat v tom, že se směrem k planetě nebude nic vysílat: žádné vzkazy či šifry o tom, kde se Země nachází nebo jakou formu života představujeme.
Takovou vizitku nesly sondy Voyager 1 a 2, což Hawking stále nemůže strávit. „Pokud by byl nalezen mimozemský život, je extrémně vysoká šance, že bude silně pokročilý, vyvinutější o miliony let, a že nás bude vnímat asi tak, jako vnímáme bakterie,“ tvrdí fyzik ve filmu.
Kontakt s mimozemšťany není to jediné, čeho se Hawking obává. Nedávno společně s Elonem Muskem a stovkou dalších vědců varoval OSN a lidstvo před vývojem příliš chytré a nezávislé umělé inteligence.
Díky schopnosti sama se učit by mohla snadno překonat inteligenci člověka, která se zdokonaluje pouze klasickou evolucí.
I když se tato varování mohou zdát přehnaná, z logického hlediska jsou namístě. Ostatně, pro nic za nic neříkáme, že jistota je jistota.
