Ve vědeckém světě se už mnoho desítek let spekuluje o tom, které faktory umožnily vznik lidského mozku. Co se stalo v historii našeho druhu tak zásadního, že jsme se začali svou inteligencí tak odlišovat od zbytku zvířecí říše?
Ve vědeckém světě se už mnoho desítek let spekuluje o tom, které faktory umožnily vznik lidského mozku. Co se stalo v historii našeho druhu tak zásadního, že jsme se začali svou inteligencí tak odlišovat od zbytku zvířecí říše?
Jednou ze zásadních událostí je pravděpodobně přechod na masitou stravu, kterou naší předci začali jíst někdy před 2,6–2 miliony lety. Tuto teorii oživila i studie švédských vědců v časopise PLOS One.
Zatímco naší nejbližší příbuzní šimpanzi a gorily ke shánění rostlinné potravy nepotřebují příliš velikou inteligenci, masožravci to mají o dost těžší. Zvířata se brání a utíkají před těmi, kteří si z jejich masa chtějí udělat oběd. K lovu jsou potřeba nástroje, plánování a komunikace s ostatními členy tlupy. A to vše vyžadovalo vyvinutý mozek.