Řecko má v září dostat ve formě bilaterálních půjček od zemí eurozóny 5,8 miliardy eur (přes 140 miliard korun) a další 2,2 miliardy eur od Mezinárodního měnového fondu (MMF), připomněla agentura Reuters. Problém je však v tom, že v poslední době došlo k růstu nákladů na půjčování si peněz na trzích pro Itálii a Španělsko. Zdá se tak, že ty si zřejmě budou muset půjčit za vyšší úrok, než za kolik pak poskytnou prostředky Aténám.
„Všechny členské země (eurozóny) jsou zavázány platit do příští tranše pomoci pro Řecko,“ řekla dnes jedna z mluvčích EK Chantal Hughesová. Podle ní není na stole žádný návrh, aby některá země do příští výplaty peněz nepřispěla. Existuje ale podle ní mechanismus, jak zajistit kompenzaci pro státy, které by měly vyšší náklady, než za kolik budou půjčovat Aténám.
Čtěte více:
Itálie není Řecko, má o něco pevnější základ
Portugalsko sedí na zlatě za miliardy eur
Eurozóna schválila nový záchranný program pro Řecko
V hlavní roli strach - investoři se zbavují dluhopisů
Poslední vývoj nepotěšil trhy. Výnosy dluhopisů Španělska a Itálie dnes vystoupily na nová maxima, což Madridu a Římu prodražuje obsluhu státního dluhu. Výnos španělských státních dluhopisů se splatností deset let vzrostl na 6,45 procenta, což je nejvíce za dobu existence eurozóny. V případě Itálie výnos srovnatelných dluhopisů vzrostl na 6,18 procenta a je rovněž nad hodnotami z 21. července, kdy Evropská unie oznámila svůj nejnovější plán boje s dluhovou krizí, aby uklidnila trhy.
Napětí na trzích přitom podle agentury AP nevěstí nic dobrého. Itálie a Španělsko jsou třetí a čtvrtou největší ekonomikou eurozóny a jsou příliš velké na to, aby se je eurozóna pokoušela zachraňovat takovým způsobem, jak to udělala s Řeckem, Irskem a Portugalskem.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od evropských partnerů (Slovensko - ač člen eurozóny - se odmítlo podílet) a MMF by Atény měly získat půjčky ve výši 110 miliard eur.
Ukázalo se ale, že tato suma stačit nebude. Eurozóna se tak nedávno dohodla, že na druhém záchranném balíku s MMF ve výši 109 miliard eur. Navíc do půlky roku 2014 přispějí 37 miliardami také banky a dalších 12,6 miliardy eur bude na zpětný odkup dluhopisů, takže celkový podíl soukromého sektoru do této doby bude zhruba 50 miliard eur.
