Zdanění umělé inteligence se nevyhneme, politici zaspali, říká rektor ČVUT Pěchouček
- AI zásadně překope pracovní trh už do tří let, nejrůznější elity podle rektora ČVUT Michala Pěchoučka čeká rekvalifikace.
- AI bere lidem kvalifikovanou práci, protože je levnější nahradit intelektuála algoritmem než dělníka robotem.
- V rozhovoru pro FLOW Pěchouček vysvětluje, proč je matematika nejlepší obranou proti nástrahám umělé inteligence.
Nový rektor ČVUT a uznávaný odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček plánuje školu změnit a více ji propojit s praktickým životem. Jeho největším cílem je vychovat generaci lidí, která bude schopná odolávat nástrahám umělé inteligence. Právě AI podle Pěchoučka ovlivní naše životy mnohem více, než si dnes dokážeme představit.
V umělé inteligenci vidí stejnou hrozbu jako příležitost. Podle něj nás nyní čeká pětiletka, která rozhodne o stabilitě celé západní společnosti. „Do pěti let budeme přesně vědět, kam letí puk. Musíme být připraveni na změny, které jsou dnes pro politiky sci-fi,“ varuje v rozhovoru pro pořad FLOW.
Matematika je nejlepším lékem
Rektor ČVUT také v rozhovoru vysvětluje, proč je matematika nejlepším lékem proti dezinformacím i nástrahám AI. „Musíme lidi naučit odolávat algoritmické manipulaci,“ varuje Pěchouček, který není typickým akademikem, ale má i bohaté zkušenosti z byznysu. V minulosti prodal za stovky milionů korun například svůj startup gigantu Cisco a zkušenosti sbíral i na manažerské pozici v Avastu.
Severokorejské nebezpečí
V rozhovoru také popisuje, jak umělá inteligence změní společnost. Největší náraz přitom čeká střední třídu – programátory, právníky nebo třeba bankovní analytiky. Na místě je podle něj debata o zdanění AI, protože společnost přijde o příjmy z daní a bude to mít fatální dopady na státní rozpočty. „Pokud stát nezačne včas řešit zdanění AI, riskujeme společnost, ve které hodnota majetku zásadně klesne kvůli rozpadu sociálního smíru,“ vysvětluje reálný scénář budoucnosti. Zároveň v rozhovoru varuje, že politici tématu nevěnují pozornost a řeší marginálie.
Velkým nebezpečím spojeným s umělou inteligencí jsou dle něj také promyšlené kybernetické útoky v rukou nedemokratických režimů, jako je třeba Severní Korea. V rozhovoru vysvětluje asymetrii moderního světa, kde je útok levný a obrana čím dál dražší. Také varuje, že moderní AI systémy jako Mythos už dnes dokážou autonomně vyhledat slabiny v jakékoli síti.
Na druhou stranu je podle něj rok 2026 zlomový v oblasti urychlení vědeckého bádání za pomoci umělé inteligence.
Co vše to konkrétně přinese? A jak lze posilovat odolnost vůči hrozbám AI? Proč je zásadní nejen matematika, ale i třeba čtení? Tato a další témata probrala Veronika Jonášová v pořadu FLOW, podívejte se na video v článku.
