Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost dvou českých občanek kvůli domácím porodům. O případu rozhodoval velký senát štrasburského soudu, na který se obrátily stěžovatelky Šárka Dubská a Alexandra Krejzová. Případ se týká svobodné volby místa porodu a práva ženy mít u porodu v domácím prostředí porodní asistentku.
Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost dvou českých občanek kvůli domácím porodům. Vyplývá to z rozsudku, který soud zveřejnil na svém webu. Případ se týká svobodné volby místa porodu a práva ženy mít u porodu v domácím prostředí porodní asistentku. Velký senát štrasburského soudu rozsudkem potvrdil své dřívější rozhodnutí, že práva rodiček v České republice nebyla porušena. Soudci rozhodli poměrem hlasů 12 ku pěti.
Na soud se obrátily stěžovatelky Šárka Dubská a Alexandra Krejzová. Obě si přály rodit doma. Podle českého zákona o zdravotních službách ale hrozí porodním asistentkám vysoké pokuty, pokud budou pracovat bez potřebných povolení. Zákon ani neumožňuje proplacení práce asistentek v bytě rodičky, proto prý ženy nemohly žádné asistentky najít. Na soud se obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka.
V rozsudku je uvedeno, že nebyl porušen článek osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Ten říká, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, a také že státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a kdy je to nezbytné.
V odůvodnění soud uvedl, že právo zvolit si místo porodu nepochybně spadá pod uvedený článek. Na rozdíl od stěžovatelek ale soud došel k závěru, že česká legislativa, která upřednostňuje porody v nemocnici, vychází z legitimní snahy chránit zdraví matky a dítěte po porodu. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná evropská norma, je podle soudců v působnosti národních států, jak otázky domácích porodů upraví.
Pětice soudců, kteří s rozsudkem nesouhlasili, poukazuje na to, že nastávající matky v České republice v podstatě nemají možnost rodit jinde než v nemocnici. Upírat matkám právo rodit doma s asistentkou - navíc v případech, kdy nejde o prvorodičky ani riziková těhotenství - je podle soudů "v demokratické společnosti neospravedlnitelné".
Oponenti nicméně podpořili část závěrečného rozsudku, v němž senát vyzývá k dalšímu postupu při úpravě a revizi české legislativy, která se týká porodů. Případné změny by měly zohlednit vývoj medicíny a zároveň plně respektovat práva rodiček.
Jednotlivé evropské země se v regulaci a oblibě domácích porodů liší. Agentura DPA v této souvislosti zmiňuje například Nizozemsko, kde se doma narodí každé třetí dítě. V Německu jsou to jen přibližně dvě děti ze sta. Německá společnost porodníků a gynekologů se domnívá, že bezpečí matky i dítěte je nejlépe zajištěno v porodnici, což je princip, kterému odpovídá i česká právní úprava. V Německu však na rozdíl od Česka služby porodních asistentek částečně kryje zdravotní pojištění.
Dubská a Krejzová předložily své stížnosti soudu postupně v letech 2011 a 2012. V rozsudku z roku 2014 soud dospěl ke stejnému závěru jako dnes. Češky se po tomto rozhodnutí obrátily na velký senát soudu, což je forma odvolání.
