Ministr obrany USA Mark Esper oznámil, že na základě rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa stáhnou Spojené státy z Německa zhruba 12 tisíc svých vojáků. Téměř polovina z nich zůstane v Evropě, píší světové agentury.
Trump zároveň opět zkritizoval Německo jako členskou zemi NATO za příliš nízké výdaje na obranu s tím, že Berlín americké partnery po řadu let využíval a nyní by měl začít platit své účty.
Z celkem 35 tisíc amerických vojáků v Německu jich má být zpět do vlasti převeleno 6400, přičemž do jiných zemí v Evropě se přemístí 5400 armádních příslušníků. Přesunout se má rovněž velitelství americké armády ve Stuttgartu, nové sídlo bude v Belgii.
Trump v červnu představil plán omezit americkou vojenskou přítomnost v Německu na 25 tisíc. Německo, které je členem Severoatlantické aliance, Trump dlouhodobě kritizuje za to, že nedostatečně investuje do armády a neplní alianční povinnost vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Německo momentálně věnuje na obranu 1,38 procenta HDP.
„Německo dluží NATO mnoho miliard dolarů,“ komentoval Trump své rozhodnutí před dnešním odletem do Texasu. „Teď Německo říká, že je to špatné pro jeho ekonomiku. No, je to ale dobré pro naši ekonomiku,“ citovala jej agentura DPA.
Američtí vojáci jsou podle Trumpa v Německu proto, aby Německo chránili: „Německo za to musí zaplatit. Německo za to neplatí. Proč bychom je (vojáky) tam měli nechávat?“ dodal s tím, že by stažení mohl přehodnotit, pokud Němci „začnou platit své účty“. „Mnoho let nás využívali,“ prohlásil.
Koncem června Trump s polským prezidentem Andrzejem Dudou deklarovali zájem na přemístění části amerického vojenského kontingentu z Německu do Polska. Agentura Reuters s odvoláním na amerického generála napsala, že vojáci americké armády mají z Německa zamířit také do Itálie.
Esper uvedl, že armáda plánuje stáhnout své jednotky z Německa „co nejrychleji“. Část se podle něj začne přesouvat již v následujících týdnech. Přesný časový harmonogram však podle DPA nepředložil. Celkově by stažení vojsk mělo americkou armádu vyjít na „jednotky miliard dolarů“.
„Dnešní oznámení ministra Espera o amerických vojscích v Evropě je výrazem pokračujícího závazku Spojených států vůči NATO i evropské bezpečnosti. Mír a bezpečnost v Evropě jsou důležité pro bezpečnost a prosperitu Severní Ameriky, a jelikož čelíme čím dál méně předvídatelnému světu, jsme silnější a ve větším bezpečí, když stojíme při sobě,“ uvedl v prohlášení generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. USA podle něj věc před dnešním oznámením konzultovaly se svými spojenci v NATO.
Podle Norberta Röttgena, šéfa zahraničního výboru Spolkového sněmu a blízkého spolupracovníka kancléřky Angely Merkelové, však krok Spojených států NATO oslabí. „Namísto posilování NATO stažení vojsk alianci oslabí,“ řekl deníku Augsburger Allgemeine. „Účinnost americké armády se nezvýší, ale naopak sníží, především s ohledem na Rusko a současný konflikt na Blízkém východě,“ dodal.
Podle německých médií postihne stahování především základny v Porýní-Falci a Bavorsku, včetně vojenského prostoru Grafenwöhr u hranic s Českou republikou. Představitelé spolkových zemí vyjádřili začátkem tohoto měsíce naději, že Trumpovo rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Německu zablokuje, nebo přinejmenším zkomplikuje Kongres Spojených států. Americká vojenská přítomnost má pro tyto regiony i důležitý ekonomický přínos.
Bavorský premiér Markus Söder amerického rozhodnutí lituje. „Bohužel to zatíží německo-americké vztahy. Není z toho zřejmý žádný vojenský užitek,“ řekl agentuře DPA. I podle něj krok povede k oslabení NATO. Bavorským regionům hospodářsky postiženým odchodem vojsk vláda v Mnichově pomůže, slíbil Söder s tím, že je třeba nejprve vyčkat, zda je americké rozhodnutí konečné.
Německo je logistickým centrem pro americké vojenské operace na Blízkém východě a v Africe. Rozhodnutím ponechat téměř polovinu stažených sil v Evropě dává Pentagon jasně najevo, že se z regionu zcela stáhnout nehodlá, interpretuje krok agentura AP. Předpokládané přemístění části vojáků dále na východ je podle ní naopak vzkazem Rusku, že USA jsou stále odhodlány chránit země východní Evropy před potenciální agresí ze strany Moskvy.
