Analýza: Trump tlačí na Merkelovou, podle médií chce z Německa stáhnout deset tisíc vojáků

Americký prezident Donald Trump

Americký prezident Donald Trump Zdroj: Reuters

Prezident USA Donald Trump navštívil americké vojáky na německé základně Ramstein na konci roku 2018
Prezident USA Donald Trump navštívil americké vojáky na německé základně Ramstein na konci roku 2018
Prezident USA Donald Trump navštívil americké vojáky na německé základně Ramstein na konci roku 2018
4
Fotogalerie

Vztahy evropských členů Severoatlantické aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se opět komplikují. Média v těchto dnech informují o plánech Bílého domu na snížení vojenského personálu v Německu téměř o třicet procent. Záměr už sklidil kritiku německých vládních křesťanských demokratů (CDU). Situace by rádo využilo Polsko, které doufá, že část amerických vojáků zamíří tam.

Americký tisk s odvoláním na vládní zdroje informoval o tom, že Trump nařídil stažení téměř deseti tisíc ze stávajících zhruba 35 tisíc amerických vojáků z německých základen. Zemi mají údajně opustit do podzimu. Část by měla být přemístěna do jiných zemí a zbytek zamíří domů. Washington však záměr dosud oficiálně nepotvrdil. Neví se tedy, zda je rozhodnutí definitivní, nebo jde o Trumpovu vyjednávací taktiku vůči Berlínu.

Z Německa už každopádně přicházejí bouřlivé reakce. Místopředseda parlamentního klubu CDU a expert na obranu Johann Wadephul uvedl, že Trumpův záměr je dalším budíčkem pro Evropany, aby svou obranu vzali do vlastních rukou.

„Každý těží z toho, že aliance drží pohromadě, jen Rusko a Čína mají užitek ze sporů,“ řekl podle Deutsche Welle. Naproti tomu postkomunistická Levice (Die Linke) vývoj vítá. Vyzvala německou vládu, aby urychleně zahájila přípravy na úplné stažení amerických vojáků.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v sobotu v rozhlasovém vysílání vyjádřil naději, že se část vojáků přesune do jeho vlasti, která dlouhodobě vnímá USA jako hlavní garanci své bezpečnosti. „Skutečné nebezpečí číhá za východní hranicí, takže přesun amerických vojsk na východní křídlo NATO pozvedne bezpečnost celé Evropy,“ uvedl.

Komentátoři však Trumpův údajný plán vesměs nevnímají jako pro Evropu výhodný. Šéf Bílého domu dlouhodobě kritizuje spojence za to, že jsou černí pasažéři kolektivní obrany a neplatí za ni odpovídající příspěvek.

Obzvlášť v případě Německa se v minulosti pozastavoval nad tím, jak je možné, že tak bohatá země vydává na armádu tak málo. Pro srovnání, Washington na ni loni vyčlenil 3,4 procenta hrubého domácího produktu, Berlín 1,4. Doporučená jsou přitom alespoň dvě procenta.

Podle některých názorů by ale bylo stažení tak velkého počtu vojáků z Německa unáhlené a nemělo oporu v americké strategii. „Co udělal Kreml, aby snížil obavy ze svého agresivního chování v regionu? Proč by měl dostat odměnu v podobě snížení americké kapacity v Německu o třetinu, aniž by provedl jedinou dobrou věc?“ tázal se podle The New York Times někdejší velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges.

Je tak možné, že rozhodnutí není definitivní a je součástí Trumpova tlaku na kancléřku Angelu Merkelovou, se kterou se v minulosti přel například o plynovod Nord Stream 2. Naposledy ho zřejmě urazila, když odmítla účast na summitu G7, kterou chtěl prezident navzdory koronaviru uspořádat ve Washingtonu už tento měsíc. Trumpovi příznivci tvrdí, že jeho postoj ke spojencům nese ovoce a země v důsledku jeho hrozeb výdaje na obranu pomalu zvyšují.

Ohrožené manévry
Média informují, že v rámci Trumpova plánu by měla být omezena americká přítomnost v Německu maximálně na 25 tisíc vojáků. V současnosti je přitom možné jejich dočasné navýšení až na 52 tisíc. Podle některých názorů by nový limit mohl mít dalekosáhlý dopad na realizaci vojenských cvičení NATO. Klíčová americká letecká základna v Ramsteinu navíc není jen důležitým bodem pro Evropu, ale využívá se i k provádění vojenských misí na Blízkém východě či severu Afriky.