Trump zlomil USA. Šéfové firem nevědí, jak dál, doplatí na to obyčejní lidé i dražšími pamperskami
Mohla to být výkladní skříň amerických schopností a symbol prozíravosti radikální politiky Donalda Trumpa. Navíc jakožto součást odvětví, které je momentálně v epicentru globálního politického i byznysového dění, kde zřejmě ještě dlouho zůstane. Zbrojařskému a technologickému gigantu Raytheon se přesto nedaří. Lídr odvětví pokročilých zbraňových systémů a producent ikonických značek jako Patriot, který by se měl mít za aktuálního geopolitického kurzu i Trumpovy prezidentury doslova jako v bavlnce, totiž i tak očekává letos ztrátu na prahu miliardy dolarů.
Důvodem trablí je ochranářská politika současné americké administrativy. „Nejsme schopni říct, jak dlouho to bude trvat a co bude dál,“ říká finanční šéf Raytheonu Neil Mitchill pro list The Wall Street Journal na adresu Trumpovy celní politiky a jejího vývoje. Firma přitom expanduje, a to na půdě Spojených států, a měla by se tak podle Trumpa těšit totálnímu komfortu. Opak je ale pravdou – firmě dávají co proto už i akcionáři. Ti se od své někdejší oblíbené top investice odvracejí.
Jen za dobu eskalace celních válek tak akcie v posledních týdnech ztrácela až pětinu. V číslech to odpovídá ztrátám v přepočtu nedaleko od půl bilionu korun. Co pociťuje americká byznysová legenda jako nesnáz, dopadá na „obyčejnější“, nicméně z pohledu běžného života zásadnější firmy jako existenční hrozba. Obchodníci hovoří o paralýze ekonomiky, ve které se nedá předvídat jednání vlády ani spotřebitelů, a tudíž ani vývoj byznysu.
Za všechny to v polovině dubna shrnul šéf americké banky Goldman Sachs David Salomon: „S přibývajícími náznaky zpomalování hospodářské aktivity ve světě se zvyšuje pravděpodobnost recese. Naši klienti, včetně ředitelů firem a institucionálních investorů, jsou znepokojeni krátkodobou i dlouhodobou nejistotou, která omezuje jejich schopnost dělat důležitá rozhodnutí,“ sdílel Salomon.
Ostatně i šéfové předních amerických firem, včetně American Airlines, PepsiCo či Procter & Gamble, se nechali slyšet, že neustálé změny obchodních podmínek podkopávají důvěru a brzdí investice. Trh začíná cítit zpomalení, lidé méně cestují, firmy škrtají rozpočty a spotřebitelé přehodnocují velké nákupy. To vše přitom může být teprve začátek toxického trendu, který z někdejší Ameriky ekonomicky nadřazené světu může udělat veskrze obyčejnou ekonomiku bez puncu výjimečnosti.
„Nevíme, co se stane zítra,“ říká pro list WSJ šéf American Airlines Robert Isom. Firma kvůli nejisté situaci omezila nábor i obnovu flotily. Stejný pesimismus hlásí i další aerolinky jako Southwest Airlines a Alaska Airlines. Volnočasové cestování totiž slábne a výhledy se rozplývají.
Nad cenami přemýšlejí i výrobci spotřebního zboží. Procter & Gamble zvažuje zvýšení cen u některých svých produktů, od plenek Pampers po prací prášky Tide. Automobilky a jejich dodavatelé, a to včetně hlavních hráčů jako General Motors, Volkswagen či Toyota, mezitím apelují na prezidenta Trumpa, aby zrušil pětadvacetiprocentní clo na autodíly, které má vstoupit v platnost začátkem května. Opravy i nové vozy by tím výrazně zdražily.
Podle šéfa Virgin Group Richarda Bransona ostatně hrozí, že Trumpovy nevyzpytatelné obchodní kroky udělají americké ekonomice trvalou škodu. „Všechno šlo skvěle, až do chvíle, než přišla tahle celní nejistota,“ naráží na zbytečný nůž do zad americké ekonomice známý miliardář a vizionář. Podniky jako United Airlines už raději vydávají dva typy výhledů. Jeden pro případ pokračujícího růstu, druhý pro případ recese. Nejasnosti kolem cel navíc vedly některé společnosti, například britský Diageo, k úplnému stažení výhledu. To pochopitelně děsí i investory, včetně drobných hráčů, a spirála zla se roztáčí a zasahuje až do peněženek lidí z ulice.
Zatímco firmy přehodnocují investice, spotřebitelé se snaží předběhnout zdražování. Zájem o dražší zboží, jako jsou elektronika nebo auta, se podle zdrojů listu v posledních týdnech zvýšil – lidé se snaží předzásobit. „Lidé chtějí nakoupit dřív, než ceny vyskočí,“ popsal situaci šéf Capital One Richard Fairbank.
Například Verizon a AT&T připouštějí, že ceny chytrých telefonů půjdou nahoru, mobilní operátoři dávají najevo, že nemohou clo absorbovat sami. Nejvíce biti tak budou zákazníci. Podle šéfa AT&T Johna Stankeyho si totiž budou muset „najít způsob, jak tu cenu vstřebat“. Ve stavebnictví má clo dopad také. Developer PulteGroup, který loni prodal přes 30 tisíc domů, očekává kvůli clům nárůst průměrné ceny domu o pět tisíc dolarů. Drahé prý bude totiž vše, od obkladů přes ohřívače vody až po elektroinstalace. Podle firmy to zasáhne všechny cenové hladiny i skupiny zákazníků.
Bílý dům přitom jede stále tu samou rétoriku. Podle jeho mluvčího Kushe Desaie podniky za Trumpovy vlády realizují historické objemy investic a trh práce je silný. Byznysmen Branson nicméně označuje současný vývoj za tragédii. „Trumpova administrativa roztřásla jinak velmi dobře fungující ekonomiku. Je to velká škoda. Ještě před třemi měsíci to šlapalo jako hodinky,“ dodává Branson.
Formálním účtem za Trumpovu politiku je prozatím zhruba desetiprocentní ztráta akciového indexu S&P 500 oproti únorovým maximům, a to i přes oživení burz v tomto týdnu. V číslech to pro svět investorů znamená erozi bohatství o více než pět bilionů dolarů, což zhruba odpovídá více než dekádě výstupu celé české ekonomiky.
