Bez čeho se dnes neobejdeme? Uhádněte, co je pro mladé Čechy důležitější než vlastní bydlení

Před několika lety by se mohlo srovnání vlastního bydlení a rychlého internetu zdát přehnané, ale dnes tomu už tak není. Institut Solvo uvádí, že pro generaci Z je rychlý internet stejně nezbytný jako dlouhodobě zabezpečené bydlení. U starších je přístup k internetu nezbytný jen pro polovinu lidí. To, co bylo považováno za komfort, se posouvá mezi základní životní potřeby. O čem to může vypovídat? 

Institut Solvo se ve svém výzkumu zeptal lidí, co pro ně znamená být Čechem. Pomocí fokusních skupin a dotazníků se v lednu a únoru snažili zjistit u více než tisícovky respondentů napříč generacemi i regiony, kdo jsou Češi a co chtějí. „Nevyčnívá a dává přednost pohodlí před elegancí,“ popisuje Solvo typického Čecha. Z průzkumu také vyplynulo, že rodina je pro 82 procent lidí nejdůležitější hodnotou a 88 procent souhlasí, že je důležitější než stát. „Chci, aby se mladým lidem lépe žilo,“ odůvodňuje vznik průzkumu zakladatelka think tanku Solvo Ivana Tykač.  

Ještě než budete pokračovat ve čtení, vyzkoušejte si svůj generační odhad v interaktivní hádance níže. Ta vychází ze zmíněného výzkumu Solvo a u každého z osmi témat si v ní můžete tipnout, kolik procent respondentů z generace Z uvedlo, že je pro ně daná věc nezbytná k životu. 

Stačí posouvat modrý sloupeček doprava nebo doleva. Pro srovnání uvidíte vždy také šedý sloupeček s podílem odpovědí lidí z generace Baby Boomers. Na konci se navíc dozvíte, jak jste si vedli ve srovnání s ostatními tipujícími. Přejeme šťastnou ruku! 

Když se komfort mění v nutnost 

Tradiční představa základních potřeb k životu je dlouhodobě stabilní. Například tam patří bydlení, jídlo a bezpečí. Dříve do této představy rychlý internet nepatřil. Odbornice z institutu Solvo Anna Shavit a Jana Hamanová vysvětlují tento rozdíl tím, že generace Z používá internet ke komunikaci, práci a nezbytným službám. „Vyrůstali v období, kdy už internet patřil k běžnému životu,“ říká Shavit. 

Přístup k internetu není jediným rozdílem mezi věkovými skupinami. Podle dat institutu Solvo je jen pro polovinu generace Z nutností mít vlastní bydlení, zatímco u starších je to zhruba sedmdestá procent. Z dat think tanku vyplývá, že u poloviny generace Y neboli takzvaných mileniálů je nutnost mít k dispozici auto. U mladších už jen u třetiny. Zájem o kulturu je u mladých nejvyšší. 

Pro mladé je také nutná péče o zdraví. Více než polovina generace Z považuje kvalitní jídlo za nezbytnost a u baby boomers jen třetina, vyplývá z dat institutu Solvo. Dále se trend zdravého způsobu života projevuje i v technologiích. Přibližně čtvrtina mladých považuje zařízení pro sledování zdraví, například chytré hodinky, za nutnost, přičemž s rostoucím věkem tento podíl klesá podle dat institutu Solvo. 

Co si mohou Češi dovolit? 

Rozdíly nevypovídají jen o odlišných hodnotách, ale i o reálných možnostech různých generací. Dost často je preference jednotlivých věcí ovlivněna tím, co si mohou lidé opravdu dovolit. Zatímco většina členů starších pokolení si podle dat institutu Solvo může dovolit mít vlastní bydlení, u mladších na to dosáhne jen třetina. Dostupnost věcí také mění spotřební chování. Z dat institutu Solvo vyplývá, že méně než polovina generace Z má možnost mít finanční rezervu na tři měsíce, což může souviset s kratší pracovní historií mladších lidí.  

Na první pohled se může zdát, že se jedná jen o generační rozdíl. Mladí lidé přikládají větší význam digitálním službám než starší pokolení. Odlišnost ale není tak jednoznačná. Klíčovou roli nehraje jen věk, ale i životní situace, tedy například rodinné zázemí, typ práce a finanční možnosti. „Více nás rozděluje naše životní situace než to, v jaké jsme generaci,“ říká Hamanová. 

Základní potřeby v digitální době 

To, co nedávno bylo považováno za komfort, se stává nezbytným. Definice základních potřeb se mění a spolu s ní i způsob, jakým funguje moderní ekonomika a společnost. „Vedle fyzických potřeb a bezpečí se mezi ‚základ‘ posouvají i věci, které umožňují sociální zapojení a ekonomickou soběstačnost. Základní potřeby se tak více vážou k fungování ve světě než k pouhému přežití,“ komentuje socioložka a výkonná ředitelka Nordic Chamber of Commerce Lenka Simerská. 

Společnost začíná být čím dál více digitalizovaná a s tím se mění i to, jak lidé v ní jednají. „Nedívají se na internet jako na nadstavbu, ale základní infrastrukturu každodenního života – práce, vzdělávání, komunikace i zábava se bez něj prakticky neodehrávají,“ uvádí Simerská. Internet už není jen nástrojem pro zábavu a komunikaci, ale i klíčovým prostředkem k práci. 

Samotná nutnost internetu u mladých může být i sporná. „Zároveň ale pokud by došlo na krizi nebo například nějaký blackout, reálně bez internetu přežít lze na rozdíl od jiných potřeb. Mluví se ale i o základní potřebě ‚odpojit se‘. Mít možnost nebýt online, zejména v pracovním prostředí,“ říká socioložka. I když je internet klíčovým pro fungování ve společnosti, může být zároveň i zdrojem přetížení. 

S rostoucí digitalizací se objevují i nová rizika. „Bude se ještě více prohlubovat rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup k digitální infrastruktuře a také gramotnosti, a těmi, kteří ho nemají. Definice sociálního vyloučení se tak může posunout i do digitální roviny,“ říká Simerská. Digitální propast se tak může stát stejně zásadní jako ta ekonomická.