Turecko si uzákonilo regulaci obsahu internetu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan Zdroj: Reuters

Turecký parlament
Turecký prezident Recep Erdogan při promluvě v tureckém parlamentu
3
Fotogalerie

Turecký parlament přijal zákon, který dává Státní radě pro kontrolu rozhlasu a televize (RTÜK) právo blokovat obsah na internetu. Opozice se obává, že hrozí cenzura. Pro zákon hlasovalo 205 zákonodárců, proti němu 18 poslanců.

Místní i mezinárodní organizace, které chtějí šířit obsah prostřednictvím internetu, musejí podle schváleného zákona požádat o povolení RTÜK. Na individuální uživatele internetu se zákon nevztahuje.

Toto opatření, o kterém informovala agentura AFP, dopadnout zejména na média, která úřady zavřely během čistek po nezdařeném převratu v červenci 2016 a jež se zákaz pokusila obejít prostřednictvím internetu.

Úřad pro kontrolu rozhlasu a televize má sice autonomní postavení, ale členy jeho rady jmenuje parlament, kde má většinu (316 z 539 poslanců) vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

"Moc před volbami 'utahuje šrouby'. Zablokovává všechny prostředky opozice, jež se nemůže nadechnout ani vyjádřit," napsal na twitteru Bariş Yarkadaş, novinář a poslanec za opoziční Lidově republikánskou stranu (CHP). "Nejhorší obdobu cenzury" odsoudil.

Ministr dopravy a komunikací Ahmet Arslan při projednávání zákona uvedl, že se "nejedná o cenzuru", ale o opatření proti obsahu, jenž "poškozuje morální hodnoty země a její bezpečnost".

Tento zákon může "Turecko zcela uzavřít před vnějším světem podobně jako Severní Koreu", řekl AFP poslanec prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Garo Paylan. Myslí si, že opatření půjde aplikovat i na servery jako Netflix či YouTube, pokud si někdo bude stěžovat na obsah, který šíří.

Opozice a nevládní organizace kritizují posílení vládní kontroly nad médii, k němuž dochází před klíčovým rokem voleb: v roce 2019 se budou konat volby místní, parlamentní i prezidentské.

Agentury a média dnes také upozornily na chystaný prodej mediální části společnosti Dogan Holding, do níž patří například list Hürriyet či televize CNN Türk, společnosti Demirören Holding blízké prezidentovi Erdoganovi. Bude-li obchod uzavřen, skončí v rukou provládních skupin, které ovládají už státní televizi, jedny z dosud nejdůležitějších opozičních médií.