Majitelé starších domů musí zpozornit. Brusel zavedl nová pravidla, Česko je navíc ještě zpřísnilo

Staré eternitové střechy jsou v Česku stále běžné, zejména na rodinných domech, garážích nebo hospodářských budovách. Málokdo ale ví, že od letošního ledna začala pro majitele nemovitostí platit výrazně přísnější pravidla pro jejich opravy nebo odstraňování. Nově totiž budou muset práce s azbestem hlásit hygienikům i lidé, kteří si střechu sundávají sami svépomocí. 

Eternit je stavební materiál obsahující azbestová vlákna. Právě azbest je podle odborníků nebezpečný karcinogen, který může při vdechnutí způsobit vážná onemocnění plic nebo rakovinu. Největší riziko vzniká při řezání, lámání nebo bourání starých desek, kdy se nebezpečný prach dostává do vzduchu. 

Ohlašovací povinnost

Změny vycházejí z nové evropské legislativy. „Ochrana před expozicí azbestu patří k prioritám Evropské unie,“ uvádí dokument s tím, že EU přijala novou směrnici o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s azbestem. Česká republika následně upravila pravidla tak, aby se povinnosti rozšířily i na další osoby, nejen na firmy. 

Zásadní novinka začala platit od 1. ledna 2026. Zatímco do konce minulého roku musely práce s azbestem nahlašovat především firmy se zaměstnanci, nově budou mít tuto povinnost také živnostníci a lidé, kteří si střechu opravují sami. 

Každý, kdo bude manipulovat s eternitem nebo jiným materiálem obsahujícím azbest, bude muset práce minimálně tři dny předem oznámit krajské hygienické stanici. Firmy se zaměstnanci navíc musejí dodržet ještě delší, třicetidenní lhůtu. 

Podle dokumentu není potřeba čekat na žádné povolení nebo rozhodnutí úřadů. Povinností je pouze samotné ohlášení. Mnoho lidí však o změně vůbec netuší, a právě to může být problém. Rekonstrukce „načerno“ může skončit sankcemi, pokud hygienici zjistí, že práce s azbestem nebyly nahlášeny. 

Menší opravy ano, kompletní sundání střechy ne

Určitou výjimku ale pravidla přece jen obsahují. Povinnost se nemusí vztahovat na drobné a krátkodobé práce, při nichž vzniká jen minimální kontakt s azbestem. Typicky může jít například o menší opravy několika desek. Kompletní sundání staré střechy už ale mezi výjimky nespadá. 

Problémem bývá i samotné rozpoznání azbestu. Laik často nepozná, zda materiál na střeše nebo v izolaci skutečně obsahuje nebezpečná vlákna. Azbest se totiž většinou nachází ve směsi s dalšími materiály. Dokument upozorňuje například na šedou nebo bílou vláknitou izolaci připomínající vatu, která může obsahovat takzvaný měkký azbest. Pokud si majitel domu není jistý, doporučuje se odborný průzkum nebo laboratorní analýza vzorku. 

Jak naložit s azbestovým odpadem?

Při samotném odstraňování eternitu je navíc nutné dodržet přísná bezpečnostní pravidla. Lidé by měli používat ochranný oblek, respirátor s filtrem P3, ochranné brýle i rukavice. Eternitové desky se nesmějí řezat, lámat ani brousit, protože právě při těchto činnostech se do ovzduší uvolňuje nejvíce nebezpečného prachu. Materiál je také potřeba průběžně zvlhčovat vodou, aby se prach nešířil do okolí. 

Likvidace starého eternitu navíc není jen otázkou odvozu na skládku. Odstraněné desky musejí být zabaleny do neprodyšných obalů a označeny jako nebezpečný odpad. Následně je možné je odevzdat pouze na specializovaných skládkách nebo ve sběrných dvorech, které mají oprávnění takový materiál přijímat. Majitelé by si zároveň měli nechat vystavit potvrzení o převzetí odpadu, které se může hodit například při kolaudaci nebo prodeji nemovitosti. 

Likvidace přitom není levná. Cena za uložení eternitu se podle regionu pohybuje přibližně mezi 1600 a 8500 korunami za tunu odpadu včetně DPH. U větších střech tak mohou náklady výrazně narůst.