Podle profesora Edmunda Lengfeldera nikdo neví, jaké množství obohaceného uranu a jakým způsobem se spojilo v havarované jaderné elektrárně, proto nelze odhadnout pravděpodobnost exploze.
Osm měsíců po fukušimské havárii byly nyní podle profesora nalezeny izotopy Xenonu 133 a 135, které jsou produktem jaderného štěpení a mají poločas rozpadu jen devět hodin až pět dní. To znamená, že nemohou pocházet z doby březnové havárie. „Existuje tam samovolné jaderné štěpení - a to se může stát cokoli, i když se říká, že to není pravděpodobné. Přitom, co se týká pravděpodobnosti, to jsme viděli důkaz 11. března,“ dodal Lengfelder. Jak připomíná DPA, tehdy zasáhlo elektrárnu neočekávané zemětřesení a vlna cunami, která ji významně poškodila. Ve funkčním reaktoru kontrolují řetězovou reakci palivové tyče. „Ale tohle řízení v tomto případě neexistuje,“ připomíná německý vědec. Za málo významnou považuje naopak současnou míru ozáření. „Ale TEPCO (elektrárenská společnost provozující Fukušimu) je stále ještě daleko od stavu, kdy by mělo věci pod kontrolou, i když to už tvrdilo,“ upozorňuje Lengfelder. Jak dlouho by mohlo identifikované jaderné štěpení trvat, neodhadl. V závislosti na množství uranu by mohlo trvat i léta, přičemž množství uranu v elektrárně dosahuje mnoha tun.
Ochranná zóna okolo elektrárny, která je nyní nastavena na 50 kilometrů je podle vědce v každém případě příliš malá a měla by být rozšířena alespoň na 100 kilometrů směrem na severozápad. Japonská vláda rovněž údajně zvýšila hraniční hodnoty ionizujícího záření pro děti na 20 milisievertů, což je ale podle Lengfeldera hodnota pro pracovníka jaderné elektrárny v Německu, ale nikoli pro dítě. Z toho důvodu očekává, že výrazně stoupne podíl rakoviny u dětí a také procento postižených novorozenců.
Lengfelder rovněž odhaduje, že stoupne počet předčasných úmrtí u pracovníků, kteří byli nasazeni společností TEPCO na úklid v elektrárně. Japonská vláda v tomto údajně dlouho Japonce obelhávala, neboť nechtěla zpochybnit svoje technologické schopnosti. Samo obyvatelstvo se nyní ale musí rozhodnout, jestli v takovém ohrožení chce dál žít.
Vědec doporučil okamžité odstavení všech reaktorů. „Vzhledem k tomu, že nejsou potřebně pojištěny, znamená to, že v případě jaderného výbuchu to odnesou obyvatelé. Měli jsme Černobyl, teď máme Fukušimu - co ještě potřebujeme dalšího?,“ ptá se Lengfelder, který zároveň zmínil příklad kritizované české jaderné elektrárny Temelín, která má podle něj problémy se svary. „Když tam dojde k výbuchu, vítr přichází z východu a uzavřený prostor by mohl sahat až k Mnichovu.“
Profesor Lengfelder po havárii elektrárny v Černobylu před 25 lety založil mnichovský institut, který se dosud stará o lidi s rakovinou štítné žlázy z tehdejší katastrofy.
