Velká koalice. Merkelová se dohodla se Schulzem a vzdala se klíčových ministerstev
Povolební jednání o německé vládě nikdy nebylo delší. Kancléřce Angele Merkelové se ale nakonec podařilo vyjednat velkou koalici CDU/CSU a SPD, vyhráno ale ještě nemá.
Angela Merkelová se zřejmě stane počtvrté německou kancléřkou. Po téměř půlročním vyjednávání se jí podařilo uzavřít koaliční smlouvu s dosavadními vládními partnery SPD, se kterými tak bude vládnout již potřetí. Staronová vláda by mohla složit přísahu v první polovině března, dohodu vedení stran ale ještě předtím musí stvrdit členové na sjezdech stran.
Zatímco členové Konzervativní unie (CDU/CSU) koaliční dohodu vítají a říkají, že už je načase, aby spolková republika měla novou vládu, sociální demokraté z SPD jsou stále kritičtí. Přestože se vedení rozhodlo nakonec do vlády jít, podle mnohých řadových členů ztrácí SPD kvůli spojení s Merkelovou voliče. S SPD ve vládě se navíc nejsilnější opozicí stane protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD).
Merkelová ale SPD nabídla řadu ústupků a klíčové rezorty. Křesťanští demokraté se po letech vzdali klíčového ministerstva financí, které by mohl nově vést dosavadní hamburský primátor Olaf Scholz. To je považováno za největší úspěch SPD a zároveň oslabení Merkelové, jejíž strana rezort osm let vedla.
"Jsme rádi, že se podařilo dosáhnout kompromisů, které byly těžké pro konzervativní unii," poznamenal pak šéf SPD Martin Schulz. "Sázím na to, že přesvědčíme členy o tom, že jsme vyjednali dobrou koaliční smlouvu," dodal. Merkelová přiznala, že koaliční dohoda byla vykoupena řadou velkých ústupků. "Přesto máme důležité resorty," uvedla s tím, že pro řadu spolustraníků bylo těžké se smířit se ztrátou ministerstva financí.
Sociální demokraté kromě toho ovládnou ministerstvo zahraničí, které by měl vést předseda strany Schulz. Sám přitom po volbách vylučoval, že by šel do vlády s Merkelovou. Schulz nyní chce odejít z čela strany a nahradit by ho měla šéfka poslanců Andrea Nahlesová. SPD získá ještě další tři rezorty, včetně silného ministerstva práce a sociálních věcí.
CDU: kancléřství, hospodářství, obrana, zdravotnictví, školství, zemědělství |
CDU získá kromě postu kancléřky také ministerstva hospodářství, které by měl vést šéf kancléřství a úřadující ministr financí Peter Altmaier. Kromě toho ovládnou křesťanští demokraté obranu, zdravotnictví, školství a zemědělství.
Ministerstvo vnitra by mělo podle koaliční smlouvy připadnout CSU, které na místo obsadí končícího bavorského premiéra a šéfa strany Horsta Seehofera. Strana rovněž dostane rezorty dopravy a hospodářské spolupráce a rozvoje.
Merkelová i Schulz se shodli na tom, že polovinu postů obsadí ženami. Očekává se, že do kabinetu nově vstoupí sárská ministerská předsedkyně Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je pro budoucnost považována za možnou nástupkyni Merkelové na čele vlády.
Počet běženců přicházejících do Německa by neměl překročit 180 tisíc až 220 tisíc ročně. Slučování rodin migrantů, kteří nedostali status uprchlíka, ale pouze doplňkovou ochranu, má být omezeno počtem 1000 měsíčně. Rozhodování o udělení azylu se má zefektivnit. Zároveň se trojice stran výslovně hlásí k povinnostem vyplývajícím ze ženevských konvencí a německé ústavy, která garantuje právo na azyl politicky stíhaným. Na celostátní a zemské úrovni se má v příštích letech zvýšit počet policistů o celkem 15 tisíc. Ulehčit chce vznikající koalice také často přetíženým soudům a justici, v níž má vzniknout nejméně 2000 nových míst. V Evropě chce Německo posílit soudržnost a více se zapojit do diskuze o budoucnosti Evropské unie. Vláda se vyslovuje pro posílení role Evropského parlamentu a důraznější prosazování principů demokracie a vlády práva. Evropskou unii chce spolková republika posílit i finančně. Finanční injekce v podobě dvou miliard eur navíc oproti předchozím plánům má přijít také do oblastí obrany a rozvoje. Výdaje na ně se mají v budoucnu zvyšovat v poměru jedna ku jedné. Zpřísnit se mají podmínky pro vývoz zbraní z Německa. Daně se v SRN zvyšovat nebudou, naopak se začne s odbouráváním takzvané solidární přirážky k dani z příjmu, z níž se financuje i rozvoj zemí bývalého východního Německa. Státní rozpočet by měl i v dalších letech zůstat bez deficitů. V oblasti dopravy kabinet uvažuje o tom, že bude možná nutné technicky - například montáží nových katalyzátorů - upravit alespoň část dieselových vozů, které mají vysoké emise oxidů dusíku. Podpořit chce rozvoj elektromobilů. O již schváleném zpoplatnění dálnic pro osobní auta, které by mohlo přijít v roce 2019, se koaliční smlouva nezmiňuje, takže se na něm zřejmě nic nemění. Pro ochranu ovzduší vznikne komise, jež má do konce letošního roku přijít s plánem, jak naplnit německé závazky. Klimatické cíle pro rok 2020 už asi země nesplní, určitě chce ale split cíle pro rok 2030. Výdaje na rodiny, děti a do sociální oblasti se mají v tomto volebním období oproti dosavadním plánům navýšit o 12 miliard eur. O 25 eur měsíčně mají v příštích letech stoupnout měsíční přídavky na děti. Koalice chce také důsledněji bojovat proti dětské chudobě. O 5,95 miliardy eur více se má investovat do školství, výzkumu a digitalizace. Do roku 2025 chce Německo, tedy spolková vláda, zemské vlády i podniky, dávat na vývoj a inovace 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Ve stejný rok má být Německo plošně pokryto vysokorychlostním internetem. Velkým tématem byly ve volební kampani pečovatelské služby, v nichž chce vláda vytvořit podmínky pro zaměstnání 8000 dalších lidí. Navýšit se mají také investice státu do bydlení, a to o zhruba čtyři miliardy eur. Koalice chce najít cesty, jak zabránit dalšímu růstu nájmů. |
