Výsledky voleb v Německu: Volby v Sasku-Anhaltsku vyhrála AfD se 44 procenty

Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko v neděli vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho, které na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz, skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.

Do zemského sněmu se podle prognóz dostaly ještě tři strany. Radikálně levicová strana Levice získala podle ZDF devět, podle ARD 9,5 procenta hlasů. Sociální demokracie (SPD), která byla dosud součástí zemské vlády a je rovněž členem celoněmecké Merzovy koalice, dostala podle ZDF devět, podle ARD osm procent hlasů. Poslední stranou, která se podle odhadů dostala do zemského sněmu v Magdeburku, je strana Zelených s 8,5 procenty podle ZDF a devíti podle ARD.

V neděli 6. září 2026 se v Sasku-Anhaltsku konají zemské volby. Občané v nich rozhodují o novém složení zemského sněmu sídlícího v Magdeburku. Klíčové hlasování ve spolkové zemi na východě Německa, která má přibližně 2,1 milionu obyvatel, přitahuje mimořádnou pozornost celé Evropy.

Základní fakta

• Termín: 6. září 2026

• Místo: Sasko-Anhaltsko (Německo)

• Volební období: pět let

• Počet obyvatel: cca 2,1 milionu (Magdeburg: 240 tisíc, Halle: 220 tisíc)

Volební systém: Jak se volí do zemského sněmu?

Volební systém využívá personalizovaný poměrný systém, který je obdobný volbám do celoněmeckého Spolkového sněmu. Voliči mají k dispozici dva hlasy:

• První hlas (přímá volba): Slouží k volbě konkrétního kandidáta v jednom ze 41 jednokolových obvodů. Vyhrává kandidát s nejvyšším počtem hlasů.

• Druhý hlas (stranická kandidátka): Odevzdává se pro celozemskou kandidátku strany. Tento hlas je zásadní, protože určuje celkový poměr sil a definitivní počet křesel pro jednotlivá uskupení.

Hlavní parametry a přepočet mandátů:

• Základní velikost parlamentu: Nejméně 83 poslanců (41 přímých mandátů z obvodů a minimálně 42 doplňovaných ze stranických kandidátek).

• Přepočet hlasů: Pro rozdělení mandátů podle druhých hlasů se používá Hare-Niemeyerova metoda.

• Volební klauzule: Pro vstup do parlamentu z poměrné části musí strana získat minimálně 5 procent druhých hlasů.

• Převislé a vyrovnávací mandáty: Pokud strana získá v obvodech více přímých mandátů, než kolik jí proporčně náleží podle druhých hlasů, mandáty si ponechá (převislé mandáty). Ostatním stranám se následně přidělí vyrovnávací mandáty, aby byl zachován poměrný výsledek. Počet poslanců se tak může navýšit (např. v roce 2021 měl sněm 97 poslanců).

Volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně

Volební maraton na východě Německa pokračuje 20. září 2026:

• Meklenbursko-Přední Pomořansko: Podle průzkumu agentury Forsa vede AfD s 37 procenty, následovaná SPD (28 procent), Levicí (11 procent), CDU (10 procent) a Zelenými (5 procent). Vstup AfD do vlády je zde nepravděpodobný, sestavování koalice ale výrazně zkomplikuje fakt, že CDU odmítá spolupráci s Levicí.
• Berlín: Podle agentury Civey se očekává vyrovnaný souboj. Vede Levice (20 procent), těsně před CDU (19 procent), AfD (18 procent), Zelenými (15 procent) a SPD (13 procent). V úvahu zde přichází koalice CDU, SPD a Zelení nebo Levice, SPD a Zelení.