Levné mléko a máslo rozdělilo výrobce a řetězce, přou se o ztráty. Nízké ceny ale nemusí vydržet dlouho
- Přebytek mléka v Evropě stlačil ceny suroviny i některých mléčných výrobků výrazně dolů.
- Potravináři tvrdí, že část produkce už míří do obchodů za ceny, které nepokrývají výrobní náklady, obchodníci to ale vidí jinak.
- Současné mimořádně nízké ceny navíc podle výrobců nemusí vydržet dlouho.
Trh se potýká s přebytkem mléka a výrazným propadem jeho výkupních cen a zákazníci mohou některé mléčné výrobky nakupovat mimořádně levně. Podle Českého statistického úřadu se výkupní cena mléka meziročně propadla o 24,3 procenta a průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q činila deset korun.
Největší přebytek a pokles cen byly podle výrobce sýrů Savencia, pod který spadají značky jako Král sýrů, Lučina nebo Pribináček, patrné především v první polovině roku, v posledních měsících se už ceny začaly stabilizovat. Předchozí propad se ale dál promítá do cen výrobků a mezi potravináři a obchodníky se nyní vede spor o to, kdo současné nízké ceny ve skutečnosti platí.
Podle Potravinářské komory současné „extrémně“ nízké ceny některých mléčných výrobků neodpovídají nákladům na jejich produkci. „Některé produkty se už dnes prodávají pod výrobními náklady a tuto ztrátu nesou primárně zpracovatelé a zemědělci,“ uvedl tiskový mluvčí komory Marek Zemánek. Důvodem je podle něj přebytek mléčné suroviny v Evropě, který doprovází slabší mezinárodní poptávka, čínská cla a narušení obchodních tras kvůli konfliktu na Blízkém východě. Zatímco syrové mléko zlevnilo, mlékárnám podle komory zůstávají vysoké nebo rostoucí náklady na energie, obaly či mzdy.
Podobně situaci popisuje holding Agrofert, pod který spadají Mlékárna Hlinsko a Olma. „Úměrně výkupním cenám mléka se propadly i ceny mléčných produktů, jako je trvanlivé mléko a máslo. V některých případech je propad cen ještě hlubší,“ uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. U některých komodit podle něj současné ceny nepokrývají celkové výrobní náklady. „Zákazník z těchto cen nyní profituje, ale pro prvovýrobce i zpracovatele nejsou dlouhodobě udržitelné,“ dodal.
Potravinářská komora vs. SOCR
Potravinářská komora viní přímo obchodní řetězce. Podle Zemánka využívají přebytek suroviny k „agresivnímu“ tlaku na dodavatelské ceny. Jakmile jeden z obchodníků srazí cenu mléka či másla na minimum, konkurence podle něj reaguje a při dalším vyjednávání požaduje stejné či ještě nižší ceny. „Z jedné extrémní akční ceny jednoho prodejce se tak stává nový neoficiální standard pro celý trh. Zpracovatelé jsou pak nuceni dodávat vybrané produkty se ztrátou často jen proto, aby na pultech vůbec zůstali,“ tvrdí Zemánek.
Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) situaci vidí jinak. Podle jeho prezidenta Tomáše Prouzy je evropský trh s mlékem téměř rok pod tlakem vysoké nabídky a Česko je podle něj v mléce soběstačné ze 138 procent. Současné ceny označuje spíše za návrat k normálu po předchozích třech letech, kdy podle něj měli čeští mlékaři čistý zisk tři koruny na každý litr vyprodukovaného mléka. „Pokud všechny tyhle mimořádné zisky neprojedli, mají dostatečný finanční polštář na několik let,“ uvedl.
Nízké ceny v obchodech mají podle Prouzy navíc ještě jeden důvod. Mléko je podle něj pro zákazníky takzvanou referenční cenou, což znamená, že ho nakupují často, jeho cenu si pamatují a podle ní posuzují, zda je obchod levný. Řetězce proto o zákazníky intenzivně soupeří právě cenami mléka, másla, vajec, kuřecího masa nebo cukru. „U těchto cen je běžné, že je dotuje obchodník z vlastních prostředků,“ uvedl Prouza. Některé zboží tak podle něj funguje jako takzvaný „loss leader“, tedy produkt se zápornou marží, který má zákazníka přivést do prodejny. Obchodník následně posuzuje výdělek z celého nákupního košíku, nikoliv z jediné položky.
Obchod nejedná přímo se zemědělcem
Prouza odmítá přímou spojitost mezi nízkou akční cenou v supermarketu a tlakem na zemědělce. Obchodní řetězec podle něj cenu syrového mléka se zemědělcem nesjednává, ta vzniká ve vztahu mezi producentem a mlékárnou. Z jedné akční ceny proto podle něj nelze vyvozovat ekonomiku celého dodavatelského řetězce. Cenový tlak je podle něj nejsilnější u trvanlivého mléka a másla, jejichž ceny zákazníci snadno porovnávají a kterých mají mlékárny podle něj plné sklady. U jogurtů, sýrů či tvarohů naopak hraje větší roli značka, kvalita a přidaná hodnota. „A jak ukazují účetní závěrky, je produkce a zpracování mléka v Česku dlouhodobě úspěšný byznys, který si nemá na co stěžovat,“ uzavírá Prouza.
Situace se ale liší podle konkrétního výrobku. Savencia upozorňuje, že třeba u výrobků s kratší trvanlivostí nelze levnější surovinu využít k vytváření velkých zásob. „V našem výrobním závodě v Hesově vyrábíme plísňové a čerstvé sýry, které mají kratší trvanlivost. Z tohoto důvodu nelze tyto výrobky vyrábět do zásoby,“ řekla tisková mluvčí firmy Michaela Procházková.
Současné nízké ceny podle firmy nemusí trvat dlouho. Savencia uvádí, že největší přebytek mléka a související pokles cen byly patrné především v první polovině roku, horké a suché počasí snižuje produkci mléka, a Savencia proto očekává před koncem roku mírný růst jeho ceny.
Před nepříznivým vývojem ale varuje Potravinářská komora. Pokud se situace nezmění a současný tlak bude pokračovat, mohou být podle ní nejvíce ohroženy malé a lokální minimlékárny, které nemají dostatečné rezervy na dlouhodobé ztráty. Omezení chovů a zpracovatelských kapacit by pak podle komory mohlo vést k tomu, že dnešní přebytek vystřídá nedostatek a následný prudký růst cen pro zákazníky.
