Z Iráku odjeli poslední američtí vojáci | E15.cz

Z Iráku odjeli poslední američtí vojáci

Z Iráku odjeli poslední američtí vojáci
Americké jednotky v Iráku
• 
ZDROJ: US Army

ČTK

Irák dnes opustili poslední američtí vojáci. Americká armáda se tak ze země stáhla po téměř devíti letech od invaze, která sesadila prezidenta Saddáma Husajna. Konvoj 100 obrněných aut s 500 vojáky projel podle agentury AFP hranicí do Kuvajtu v 5:30 SEČ.

Pro USA tak končí konflikt, v němž přišly o skoro 4500 lidí a za nějž zaplatily 800 miliard dolarů (15,5 bilionu korun). Na irácké straně padlo přes 100 tisíc osob. Formálně svou bojovou misi v Iráku USA ukončily již ve čtvrtek. Ceremonii v Bagdádu, při níž byla složena vlajka amerického velitelství v Iráku, byl přítomen ministr obrany Leon Panetta.

Prezident Barack Obama v sobotním rozhlasovém prohlášení jednotky vracející se z Iráku vysoce ocenil. Již ve středu vyjádřil přesvědčení, že Američané mohou Irák opustit se vztyčenou hlavou, protože za sebou zanechávají stabilní a spolehlivou zemi.

Jako poslední Američané vyklidili základnu, již Iráčané pojmenovali imám Alí, Američané jí říkali kamp Adder. Kamp, který leží u města Násiríja, převzal irácký generál Sattáar Džabbár Ghizí.

Mezi vojáky převládalo nadšení z návratu k rodinám. Seržant Duane Austin byl v Iráku nasazen třikrát a nadšením se netajil. „Doma mne čeká žena a dvě děti. Je výborné, že to opravdu skončilo,“ řekl agentuře AFP. Mnoho z jeho kolegů na hranici z úlevy tleskalo, řidiči troubili, někteří si poslední konvoj fotografovali, podél silnice se loučili mávající iráčtí vojáci. Z odchodu vojáků mají radost většinou také Iráčané, protože považují Američany za příčinu špatné ekonomické situace, jež v zemi panuje osm let po Saddámově pádu.

V některých autech ale při přejezdu hranice panoval klid. „Myslím na Iráčany, účet vždycky zaplatí nevinní,“ řekl v jednom z nich praporčík John Jewell.

USA válku zahájily pod záminkou, že irácký režim shromažďuje zbraně hromadného ničení, což se ale neprokázalo. Přes ohromné náklady a také lidské ztráty se USA snaží vytvořit dojem vítězství na své straně i na straně Iráčanů, osvobozených od diktátora.

Nejisté vyhlídky

Nikdo ale nedokáže s jistotou říci, že se Irák v budoucnu vyvaruje nového násilí, jak tomu bylo v letech 2006 a 2007. A jisté ani není, zda jeho stotisícová armáda a policie bude schopná občany spolehlivě bránit. Otázkou je i to, do jaké míry si iráčtí politici jsou schopni udržet nezávislost v době, kdy stále větší vliv v Iráku získává sousední Írán.

Mnoho Iráčanů hledících na záda odcházejících vojáků si dle agentury AP uvědomuje, že Američané za sebou nechali poničenou zem, tisíce vdov a sirotků, rozdělený národ neschopný obnovit zničenou infrastrukturu.

AP také připomíná, že byl-li začátek invaze 20. března 2003 halasný, provázený leteckými údery na předpokládanou Saddámovu skrýš a následovaný příjezdem velkých konvojů z Kuvajtu, doprovázených četnými novináři, je odchod vojska nenápadný a tichý. Generál velící jednotkám v Iráku Lloyd Austin v kamp Adderu procházel řadami připravených aut a za vrčení nastartovaných motorů tiše s vojáky hovořil. Děkoval jim za službu a nabádal je, aby zůstali i při své poslední jízdě Irákem obezřetní. Poslední vojáci odjížděli ve spořádaných kolonách většinou v noci nebo odlétali podle přesně stanoveného rozvrhu.

V době největšího nasazení bylo v Iráku 170.000 Američanů. Podle bezpečnostní smlouvy měli všichni vojáci odejít do konce letošního roku. USA byly původně ochotny v Iráku ponechat několik tisíc vojáků jako instruktory, ale protože se nedohodly s Bagdádem na právním statusu vojáků, odcházejí všichni. K ostraze početného personálu amerického velvyslanectví je vyčleněno asi 200 vojáků.

Autor: ČTK
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!