Železňak na Facebooku napsal, že je „ohromen statečností obyvatel Doněcké a Luhanské oblasti“. Vyjádřil přesvědčení, že výsledky referenda přinutí Kyjev i světové společenství brát mínění východoukrajinských regionů v úvahu. Jeho kolegyně Irina Jarová označila referendum za „hlasování o národním osvobození od kyjevských katanů“. Ani její prohlášení ale neobsahuje informaci o tom, jak se Moskva k výsledkům hlasování oficiálně postaví.
Moskva prý doufá, že se podaří navázat dialog mezi Kyjevem, Doněckem a Luhanskem, a uvítá jakékoli snahy o zprostředkování. „Moskva s úctou pohlíží na projev vůle obyvatel Doněcké a Luhanské oblast. Vychází z toho, že praktická realizace výsledků referend proběhne civilizovanou cestou bez jakýchkoli projevů násilí, prostřednictvím dialogu mezi představiteli Kyjeva, Doněcka a Luhanska,“ píše se v ruském prohlášení.
Moskva chce zprostředkovat vnitroukrajinský dialog
„Pokud jde o navázání vnitroukrajinského dialogu, Moskva přivítá jakékoli zprostředkovatelské úsilí, a to i ze strany Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE),“ citovala agentura ITAR-TASS z ruského prohlášení. „Moskva pozorně sledovala přípravu a uspořádání referend v Doněcké a Luhanské oblasti. Zaznamenáváme vysokou účast obyvatel bez ohledu na pokusy hlasování změřit,“ praví se v tiskové zprávě Kremlu.
Ruské vedení zároveň odsoudilo použití síly proti organizátorům hlasování „včetně nasazení těžkých zbraní proti pokojným občanům, které vedlo k obětem na lidských životech,“ konstatuje Kreml. Ruské prohlášení, jak o něm informovala agentura ITAR-TASS, neobsahuje náznak toho, zda Moskva referenda o odtržení a jejich výsledky uznává. Možnost uznání separatistického hlasování neobsahují ani reakce členů ruského parlamentu, kteří se dnes k víkendovému hlasování vyslovili.
