Země G20 chtějí posílit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst

Summit G20

Summit G20 Zdroj: ctk

Představitelé velkých světových ekonomik ze skupiny G20 chtějí posílit hospodářský růst a podpořit vznik pracovních míst, aby pomohli stabilizovat světovou ekonomiku. Uvádí to návrh závěrečného prohlášení ze summitu G20, který v úterý skončil v mexickém Los Cabos.

Evropští představitelé nicméně odmítli tlak na přijetí rychlých kroků v boji s dluhovou krizí a přislíbili dlouhodobá opatření směřující k větší integraci, píše agentura Reuters. Francouzský prezident François Hollande uvedl, že se s německou kancléřkou Angelou Merkelovou shodli, že eurozóna přijde s vlastním řešením.

„Já a Angela Merkelová víme, že Evropa musí mít své vlastní odpovědi,“ řekl dnes Hollande. „Mezinárodní měnový fond (MMF) tu není pro to, aby zajišťoval eurozónu, i když to udělal v případě některých zemí, jak jsme viděli v Řecku,“ dodal. Podle Reuters evropské země daly při jednání G20 najevo, že zvažují konkrétní kroky k integraci bankovního sektoru. Kanadský premiér Stephen Harper nicméně dál tlačil na Evropany. „Důležité bude, aby v příštím týdnu a později nastaly koordinované kroky, které zajistí, aby k těmto věcem opravdu došlo,“ řekl.

Nejmenovaný německý vládní představitel popřel, že by summit G20 jednal o použití prostředků evropských záchranných fondů na nákup dluhopisů zemí eurozóny nejhůře postižených dluhovou krizí.

„Jsme jednotní v odhodlání podpořit růst a vznik pracovních míst,“ uvádí se v návrhu prohlášení. „Silný, udržitelný a vyvážený růst je nadále hlavní prioritou G20, protože vede ke vzniku pracovních míst a zvyšuje blahobyt lidí na celém světě.“

Z návrhu také vyplývá, že na summitu převážili zastánci vládních investic pro podporu růstu nad Angelou Merkelovou a jejími spojenci, kteří prosazovali snížení státních dluhů a úsporné hospodaření. Dokument rovněž obsahuje závazek členů G20, kteří jsou zároveň členy eurozóny, že „přijmou všechna nutná politická opatření pro zajištění stability a soudržnosti eurozóny“.

Kvůli pomoci evropským, ale i jiným zemím postiženým krizí, se členové G20 dohodli také na zvýšení úvěrových zdrojů MMF. Ty dosáhnou 456 miliard dolarů (9,2 bilionu korun), tedy zhruba dvojnásobku dosavadního stavu.

Dluhová krize v eurozóně, která vyvolává obavy na světových finančních trzích, patřila mezi výrazná témata na summitu G20. Předseda evropské komise José Barroso však v pondělí podrážděně reagoval na kritiku mimoevropských členů G20 ohledně postupu EU vůči krizi. Nenecháme se poučovat, prohlásil.

Pod tlakem trhů a vedoucích představitelů G20 se evropští představitelé vyslovili pro kroky k integraci bankovního systému. Návrh prohlášení tak obsahuje závazek zvážit konkrétní kroky k „integrovanější finanční architektuře“, která by zahrnovala společný dohled nad bankami, řešení situace zkrachovalých bank a záruky na vklady.

Návrh závěrečného prohlášení také kladně hodnotí Saúdskou Arábii a Čínu. Rijád si vysloužil pochvalu za své rozhodnutí zvýšit produkci ropy, aby se cena suroviny v krizi příliš nezvyšovala. Peking pak účastníci summitu chválí za slib, že Čína uvolní kurz své měny. Umělé podhodnocení yüanu dávalo čínským obchodníkům výhodu na světových trzích.