Členské země EU, které nebudou dodržovat unijní standardy právního státu, mohou přijít o peníze z kohezních fondů. Vyplývá to podle agentury Reuters z návrhu německé vlády na reformu těchto fondů. "Měla by být prostudována možnost, zda příjmy z kohezních fondů EU by neměly být spojeny s dodržováním fundamentálních zásad právního státu," stojí ve vládním dokumentu. O peníze by podle něj mohly přijít státy, které budou ignorovat reformní doporučení Evropské komise.
Takový krok by byl citlivě vnímán v některých zemích, které jsou čistými příjemci z kohezních fondů EU, takzvaných fondů soudržnosti, z nichž unie podporuje rozvoj chudších regionů v členských státech.
Maďarsko a Polsko, které takto dostávají od EU velké sumy peněz, Brusel opakovaně kritizoval za slabé standardy právního státu, podotkla dnes agentura Reuters, který má dokument německé vlády k dispozici.
Sedmistránkový dokument obsahuje návrhy, jak by mohl Berlín přistupovat k nadcházejícím jednáním o podobě systému unijních fondů po roce 2020. Jakýkoli podobný návrh by pravděpodobně narazil na ostrý nesouhlas čistých příjemců, ale postavení Německa jako hlavního přispěvatele do unijního rozpočtu a do kohezních fondů by mělo v těchto úvahách svou váhu, zdůrazňuje Reuters.
"Debaty o budoucí kohezní politice nelze vnímat izolovaně, ale musí být vedeny v kontextu budoucího několikaletého finančního rámce EU a jeho role v uskutečňování priorit EU," cituje dále Reuters z německého vládního dokumentu.
Polsko je terčem kritiky od roku 2015, kdy se vlády chopila konzervativní strana Právo a spravedlnost. Evropské komisi se nezamlouvají například změny v polském justičním systému.
Maďarsko má spory s Evropskou komisí téměř nepřetržitě od roku 2010, kdy vládní moc převzala strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Komise na konci dubna zahájila s Maďarskem řízení kvůli kontroverznímu zákonu o vysokých školách, podle něhož by mohla být přinucena odejít ze země Středoevropská univerzita (CEU).
