„Pokud budeme mít nové důkazy a systematičtější přístup, v takovém případě budeme připraveni naše stanovisko zvážit,“ uvedla prostřednictvím překladatele Bulcová. Šéf parlamentního právního výboru Svoboda se spolu se svým německým kolegou Michaelem Cramerem, předsedou výboru pro dopravu, ptal komise mimo jiné na to, kdy dopad změny času na dopravu, spotřebu energie a další oblasti znovu přezkoumá.
Změnou času se zabývá směrnice z roku 2001, která stanoví společné datum na jaře a na podzim, kdy je třeba posunout hodiny nejprve o hodinu napřed a poté zpět, aby se využilo sezónního denního světla. Občané Evropské unie v minulých letech předložili řadu petic za zrušení letního a zimního času.
Komise si je podle Bulcové těchto iniciativ vědoma. Dosavadní studie ale přinesly smíšené výsledky, ze kterých nelze vyvodit nic přesvědčivého. Nejednoznačný je podle ní i postoj zástupců jednotlivých členských zemí Evropské unie, se kterými hovořila. Brusel tudíž nevidí důvod směrnici v dohledné době revidovat.
Zdravotní obtíže
Svoboda, který na jaře podnítil společné slyšení několika výborů, dnes s odvoláním na průzkumy devíti evropských univerzit upozornil, že střídání času způsobuje zdravotní obtíže zhruba pětině Evropanů. Přímé a nepřímé náklady na zdravotní následky prý univerzity odhadly na 131 miliard eur (3,5 bilionu korun).
„Paní komisařka nebyla schopna sdělit jediný důvod pozitivní, proč udržovat změnu (času) v běhu,“ sdělil po vystoupení Svoboda. Podle něj důvody ve prospěch střídání času již žádné nejsou.
Znepokojení nad nečinností až „arogancí“ komise tváří v tvář výzvám občanů v dnešní rozpravě vyjadřovali europoslanci napříč politickým spektrem. Lidovecký poslanec Heinz Becker upozornil, že tento předpis zůstává beze změn, přestože šéf komise Jean-Claude Juncker prosazuje pravidelné prověřování starších zákonů kvůli jejich smysluplnosti.
Energetické úspory
Motivací pro zavedení zimního a letního času byly energetické úspory během dvou světových válek. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 trvá časový posun sedm měsíců, tedy do konce října.
V Česku se zavedení jednoho času věnuje rovněž senátor Petr Šilar (KDU-ČSL). Tento měsíc představil petici, kterou hodlá vyzvat český parlament, aby se zasadil za zrušení střídání letního a zimního času.
