Penzijní reforma přihraje víc peněz. Sněmovna rozšíří možnost odvážněji investovat
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Nové alternativní fondy mají dosahovat ještě vyššího zhodnocení úložek střadatelů než i ty nejvýdělečnější dynamické fondy.
- Posílení role riskantnějšího, ale potenciálně nejvýnosnějšího přístupu navrhli poslanci ODS. Úprava míří do závěrečného hlasování Sněmovny.
- Ministryně financí Schillerová do budoucna nevyloučila další přínosné změny, na nichž bude politická shoda.
Především novým účastníkům penzijního spoření se otevírá výrazně větší šance na maximalizaci úspor. Vládní reforma s názvem Lepší penzijko projednávaná Sněmovnou má v rámci takzvané strategie životního cyklu, tedy odvážnějšího investování mladých a konzervativnějšího přístupu lidí nad padesát let, posílit roli nových alternativních fondů.
Počítá s tím úprava poslanců ODS, kteří navrhli posílení role riskantnějšího, ale potenciálně nejvýnosnějšího přístupu. Z téměř pěti desítek opozičních návrhů nebyla jako jediná klíčovým rozpočtovým výborem ve druhém jednacím kole zamítnuta a může v závěrečném hlasování dolní komory parlamentu uspět.
Oproti i těm nejvýnosnějším dynamickým fondům doplňkového penzijního spoření mají alternativní fondy dosahovat ještě vyššího zhodnocení. Určeny jsou hlavně těm, kteří jsou ochotni více riskovat. Rozhodnutí ale bude na lidech. Sami nebo s pomocí finančních poradců si vyberou vhodný mix investování. Novela zákona má platit od ledna.
Zdánlivě nevýznamný paragraf
Paragraf, kolem něhož se aktuálně točí sněmovní diskuse o reformě, může leckomu připadat jako technická drobnost. Podle předlohy ministerstva financí by měl mít účastník v alternativních fondech nejvýše 10 procent svých prostředků. Tyto fondy mají investovat zejména do aktiv, která se neobchodují na burze, tedy například do nájemního bydlení, infrastruktury, private equity nebo do startupů. V rámci strategie životního cyklu mají alternativní fondy tvořit nejméně předvídatelný, avšak potenciálně nejzajímavější možný způsob zhodnocování peněz klienta.
Při přípravě reformy podniky a zaměstnavatelé spolu s Asociací penzijních společností (APS) rezort financí žádali, aby limit pro alternativní fondy rozšířil z 10 na 20 procent. Nyní je prostřednictvím zmíněného návrhu občanských demokratů na stole buď tento strop, anebo kompromis ve výši 15 procent.
Deset procent investovat nelze
„Při desetiprocentním limitu podíl alternativních aktiv v portfoliích účastníků v praxi nedosáhne ani pěti procent, tedy zhruba poloviny toho, co ministerstvo zamýšlí,“ upozorňuje šéf APS Radek Moc. Zvýšená hranice, alespoň na 15, ideálně na 20 procent, by tak podle něj umožnila se k cíli vlády více přiblížit nebo ho dosáhnout.
Asociace poukazuje na to, že strop se vztahuje na podíl prostředků v alternativních fondech, nikoli na samotná aktiva. Je však technicky nemožné, aby tyto fondy využily všechna aktiva právě alternativně, a to z důvodu nutnosti držet i hotovost a dluhopisy, mimo jiné kvůli vyplácení klientů. Skutečná expozice vůči alternativním aktivům je proto vždy nižší než podíl v samotných fondech. Navíc existují další zákonné překážky. Proto je důležité, aby byl limit minimálně 15 procent.
V cizině to funguje, říkají svazy
Na jednání sněmovního rozpočtového výboru argumentovali zástupci firem a zaměstnanců tím, jak to funguje ve světě. Podle Svazu průmyslu a dopravy mají penzijní fondy v alternativních investicích dlouhodobě velký podíl v Austrálii, Kanadě nebo v USA.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Unie zaměstnavatelských svazů pak uváděly příklady z Evropy. V Nizozemsku existují specializované fondy na zdravotnické nemovitosti a bydlení pro seniory, dánské penzijní instituce investují do zařízení pečujících o staré lidi a švédské veřejné penzijní fondy obecně do sociální infrastruktury.
Schillerová nevylučuje změny
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na poslance apelovala, aby novelu zákona neodkládali a umožnili její platnost od ledna příštího roku. Zároveň nevyloučila, že do budoucna připraví návrh, do něhož případně promítne další přínosné změny, na nichž bude politická shoda. „Jsem ale skeptická ke všem snahám o zvýšení poplatků penzijních společností,“ zdůraznila s poukazem na nejožehavější část reformy.
Až 15procentní poplatek ze zhodnocené části majetku klienta má zcela zaniknout a poplatek za správu má klesnout o polovinu na 0,5 procenta. To se však v doplňkovém penzijním spoření bude týkat konzervativních a dynamických fondů. U alternativních fondů má poplatek za obhospodařování nadále činit 2,5 procenta a odměna účtovaná penzijními společnostmi za výnos může při splnění všech předepsaných podmínek dosáhnout až 25 procent.
Schillerová si od snížení poplatků slibuje nárůst celkové částky, kterou si lidé naspoří. Pro klienty do 29 let navíc vláda zdvojnásobí státní podporu na 40 procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek stát nyní vyplácí nejvýše 340 korun. U spoření založeného pro děti bude možné získat státní příspěvek už od úložky 100 korun měsíčně.





















