Nové technologie v medicíně. Český startup chce virtuální realitou léčit malé autisty

Startup VR Musashi vyvíjí aplikace pro virtuální realitu.

Startup VR Musashi vyvíjí aplikace pro virtuální realitu. Zdroj: VR Musashi

Startup VR Musashi vyvíjí aplikace pro virtuální realitu.
Startup VR Musashi vyvíjí aplikace pro virtuální realitu.
Startup VR Musashi vyvíjí aplikace pro virtuální realitu.
Startup VR Musashi vyvíjí aplikace pro virtuální realitu.
Virtuální realita
7
Fotogalerie

Virtuální realita, to nejsou jenom hry. Čím dál více se využívá průmyslu, kultuře či medicíně. Česká startupová firma VR_Musashi pracuje na aplikaci pro virtuální realitu, která má pomoci diagnostice i terapii autistických dětí.

V České republice je na padesát firem, které se věnují vývoji virtuální reality. „V evropském měřítku patříme mezi špičku, máme hodně kvalitních vývojářů,“ říká o českých programátorech šéf Asociace virtuální a rozšířené reality Martin Kotek. Virtuální realita se využívá v zábavě, vzdělávání, ale i v průmyslu, kde figurují velké společnosti jako Škoda Auto nebo Siemens. Český startup VR_Musashi má za sebou stotisícové až milionové zakázky, mimo jiné třeba vizualizaci budovy J&T banky, nyní se ale zaměřuje i na méně výdělečné projekty.

Mladí programátoři z firmy VR_Musashi chtějí ve spolupráci s neziskovou organizací Pink Crocodile pomocí virtuální reality pomáhat dětským autistům a dětem s kombinovaným postižením. Pracují na aplikaci, která sleduje, kam se děti dívají, jak dlouho a o co jeví největší zájem.

„V prázdné místnosti máte například deset věcí a každá z nich něco symbolizuje. Podle toho, co nejvíce upoutá pozornost dítěte, se dá zjistit, co ho zajímá a pak se dá ten svět podle toho změnit,“ říká jeden z programátorů Elias Bauer.

U dítěte s fascinací jízdními řády se tak třeba dá zjistit, že obdobně reaguje na hudbu, o čemž neměli terapeuti do té doby ani tušení. „Tyto děti si často neumějí říct, co je zajímá,“ vysvětluje mladý programátor Lucas Saidl.

Firma vyvíjí aplikace i pro děti s kombinovaným postižením, z nichž některé jsou upoutány na lůžko. Díky virtuální realitě mají možnost „cestovat“. „Zpříjemňuje se tím léčba. Když lidé pořád nemyslí na to, jak jsou nemocní, tak se vlastně léčí. Je to princip placeba,“ dodává Bauer.

Léčba autismu virtuální realitou však musí ještě urazit dlouhou cestu. „Přínos virtuální reality pro děti s poruchou autistického spektra nelze jednoznačně určit. Osobně jsem se setkal s několika slibnými projekty, jimž však zcela chyběly parametry užívání a cíle poskytování,“ říká Julius Bittmann z Národního ústavu pro autismus s tím, že často projekty končí tak, že děti hraní sice baví, ale není tam žádný přesah v podobě klinické studie.

Programátoři proto pracují s lékaři a odborníky. „Máme v týmu psychology, kteří mají dlouholeté zkušenosti práce s autisty,“ říká Bauer, podle kterého programátoři vycházejí především ze zahraničních studií na toto téma.

„Virtuální realita má obrovský potenciál při léčbě disociativní poruchy, práci s traumatem obecně, sociální fobii, úzkostné poruše, panické poruše,“ myslí si Bittmann. Virtuální realita se v medicíně již používá například u vojáků postižených posttraumatickou stresovou poruchou či u starších lidí s Alzheimerovou chorobou, kterým se například promítá rodná vesnice, která může vyvolat zapomenuté vzpomínky.

Při práci s autistickými dětmi se nyní využívají známé starší technologie. „V terapii problémového chování a nácvicích sociálních dovedností používáme již několik let herní konzole, především PlayStation, Xbox a Nintendo WiiU,“ říká Bittmann. Hry děti motivují, pomáhají k ventilaci emocí, ale i vzdělávají. „Dítě některé záležitosti lépe vnímá a chápe v herním mechanismu, v této souvislosti třeba hodně využíváme hru Minecraft,“ říká Bittmann.