Stále více lidí končí s prací několik let před penzí. Pro stát je to problém a chystá změny
- Hlavními příčinami, které nutí starší lidi odcházet ze zaměstnání, jsou špatný zdravotní stav, horší možnosti uplatnění a péče o blízké.
- Dabata by se neměla točit jen kolem penzijního věku, nutná jsou chytrá opatření, řekl ministr práce Juchelka.
- Chystá se rozšíření flexibilních forem práce nebo slevy na pojistném.
Až 27 procent lidí ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Zjistil to aktuální průzkum ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). A zároveň podle šetření čtyři z deseti osob nenastupují do penze ze stabilního zaměstnání. Šéf rezortu Aleš Juchelka (ANO) proto chystá několik opatření, která by pracovní aktivitu jak v předdůchodovém věku, tak i padesátníků prodloužila.
Problém s klesajícím počtem ekonomicky aktivních lidí se přitom bude v dalších letech prohlubovat. Důvodem je to, že česká populace rychle stárne.
OECD už Česku opakovaně doporučila, aby se na prodlužování pracovního života zaměřilo. Pokud by vláda nic neudělala, nárůst počtu starobních penzistů v kombinaci s poklesem počtu plátců sociálního pojištění by začal dramaticky zatěžovat státní rozpočet. Negativní vývoj měla zmírnit důchodová reforma minulého kabinetu, a to včetně zvýšení důchodového věku na 67 let. Tuto hranici však současná vláda hodlá vrátit na původních 65 let.
Zdraví, ztráta místa a péče o blízké
Analýza MPSV uvádí tři hlavní příčiny, které nutí šedesátníky předčasně ukončovat zaměstnanecký poměr. Jsou to špatný zdravotní stav, horší možnosti uplatnění a péče o rodiče nebo další blízké.
S vyšší nemocností se lidé potýkají právě kolem 60 let. „Nejde pouze o častější zahajování pracovních neschopností, ale také o jejich delší trvání. To naznačuje déletrvající zdravotní omezení, které může oslabovat schopnost udržet zaměstnání až do řádného důchodového věku,“ píše se v dokumentu.
Důležitou roli v rozhodování sehrává nezaměstnanost. O předčasnou penzi žádá přes 40 procent lidí evidovaných na Úřadu práce. Důvodem je to, že šedesátníci po ztrátě místa už obtížně hledají novou pozici. Motivovat je však může i podpora v nezaměstnanosti v délce 11 měsíců. Výhodnější pravidla platí od ledna pro lidi nad 57 let. První tři měsíce pobírají 80 procent předcházejících příjmů, pak 50 procent a posledních pět měsíců 40 procent. Maximálně to může být 38 537 korun měsíčně.
Třetí nejčastější příčinou dřívějšího odchodu z trhu práce je péče o blízkou osobu. Týká se to deseti procent žen a pěti procent mužů. Podle analýzy ale řada z nich dokáže péči sladit se zaměstnáním.
Ministr práce míní, že politická debata by se neměla točit jen kolem důchodového věku. „Lidé mají různé zdravotní možnosti, rodinné závazky, pracovní podmínky i šance uplatnit se na trhu práce. Proto nestačí dívat se jen na zákonný věk odchodu do penze a řešit ho plošně. Potřebujeme chytrá opatření, která budou více odpovídat skutečné situaci starších lidí a pomohou jim zůstat ekonomicky aktivní tam, kde je to možné,“ řekl Juchelka.
Flexibilní místa, vzdělání a prevence
Stát se hodlá zaměřit nejen na lidi, kteří odcházejí z trhu práce jeden až dva roky před zavržením řádného důchodového věku, ale na širší věkovou skupinu nad 55 let. „Mohou mít smysl jak standardní nástroje, jako je individuální poradenství, rekvalifikace nebo zprostředkování zaměstnání, tak cílenější opatření: podpora mobility mezi profesemi, přechod na méně fyzicky náročnou práci, flexibilní a zkrácené úvazky, pracovní rehabilitace nebo koordinace se zaměstnavatelem,“ uvedli autoři analýzy. Dodali, že velmi důležitá je i zdravotní prevence.
Právě tímto směrem se chce vydat ministerstvo. Kromě rozvoje flexibilních forem práce to má být například sleva na pojistném pro pracovníky nad 55 let. Změny by měly být součástí další novely zákona o důchodovém pojištění, kterou má Juchelka předložit příští rok.
Některá zvýhodnění už přinesla penzijní reforma. Například lidé, kteří nepřestali pracovat ani po dosažení důchodového věku, čerpají slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 procenta. U průměrné mzdy to činí tři tisíce korun navíc. Od podzimu se pak má pracujícím seniorům navyšovat penze za každý odpracovaný rok o 1,5 procenta.
