Konec tajných platů. Zaměstnanci budou moci nahlédnout do výdělků svých kolegů a nejen do toho
- Zaměstnanci budou mít od roku 2028 právo zjistit od zaměstnavatele výši odměn kolegů na srovnatelných pozicích.
- Novela zákoníku práce zavádí do českého práva evropskou směrnici o transparentním odměňování.
- Firmy čeká nová administrativa i povinnost vytvářet systém srovnatelných pracovních pozic.
Zaměstnanci dostanou právo získat od firmy, pro niž pracují, informaci o tom, kolik berou jejich kolegové. Budou si o ni smět jednou ročně zažádat a zaměstnavatel jim bude muset odpovědět. Fakticky tak skončí smluvní volnost dohodnout si plat i konkurence, protože výrazné rozdíly na stejných pozicích budou zakázané. Přichází tlak na rovnostářství. Byrokratické vytváření tabulek se srovnatelnými pracovními pozicemi. A to v čistě soukromých firmách.
Přináší to novela zákoníku práce o transparentním odměňování, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí rozeslalo ostatním resortům k připomínkám. Následně zamíří do vlády. Novinka začne platit od roku 2028. Nejde o výmysl ze Strakovy akademie, ale o transpozici evropské směrnice. Předchozí vlády ji, podobně jako řadu dalších obdobných nápadů zvyšujících byrokracii a bránících volné konkurenci, nechtěly nebo nedokázaly při vyjednávání v Bruselu zastavit.
Platové tabulky v soukromých firmách
A jak už bývá u podobných evropských předpisů pravidlem, vedla se o ní při schvalování jen minimální debata. Ta tradičně začne v lepším případě ve chvíli, kdy dokument míří do vlády či Sněmovny. A kdy se už fakticky nedá zastavit. Lze jen přijmout evropskou regulaci v co nejminimalističtější podobě. Často se ale děje přesný opak a prosadíme si ještě víc, než evropská směrnice požaduje. Toto je mimořádně důležitá věc a je potřeba, abychom nešli ani o krok dál, než skutečně musíme.
Evropská směrnice je dalším plodem tažení proti diskriminaci za rovné platy mužů a žen na stejných pozicích. Na žádost se bude muset zveřejňovat nejen základní mzda, ale i všechny odměny, bonusy a další benefity. Prostě kompletní odměňování.
O některé detaily se dá očekávat ostrý souboj. Zastánci zveřejňování budou tlačit například na to, aby se výše nabízené mzdy uváděla už v pracovních nabídkách, které firmy zveřejňují. To zatím v návrhu není. Lidé mohou o informaci o mzdách žádat až po podpisu pracovní smlouvy.
Všechno včetně odměn a bonusů
Je to zásadní zásah do trhu práce hned z několika důvodů. První je principiální. V soukromých firmách záleží mzda na svobodné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Je to vyjednávání jako každé jiné. Když člověk potřebuje nebo chce práci víc než firma jeho, je v jiné pozici, než když o něj budoucí zaměstnavatel skutečně hodně stojí a on má schopnosti a znalosti, které jsou vzácné a unikátní.
Přestože lidé pracují na pozicích, které by se formálně daly označit za srovnatelné, mohou odvádět úplně jinou kvalitu práce. Pracovat s jiným zájmem, ochotou a nasazením. Mohou přinášet úplně jinou přidanou hodnotu. Mohou díky svým vlastnostem hrát v týmech úplně jinou roli. Prostě být vzácnější. V mnoha profesích to nejde exaktně měřit.
Pak je tu zásadní otázka: co je srovnatelná pozice nebo práce? Je to úplně stejné, jako když například antimonopolní úřady musí zkoumat a rozhodovat, co je relevantní trh. Firmy tak budou nuceny vypracovávat nejrůznější katalogy srovnatelných pozic. Je to typická neproduktivní práce, která vezme energii i čas a žádnou přidanou hodnotu nepřinese. Jen zvýší náklady. Naprosto typická byrokracie.
Se srovnatelnými pozicemi se bude různě tvořivě čarovat. Podobně jako se vytvářejí fingované restrukturalizace a změny organizačních struktur, když je potřeba někoho propustit. Zákoník práce nedává možnost to udělat bez udání důvodu.
Přidušení konkurence
Roky se vede debata o tom, jak kontraproduktivní a svazující jsou platové tabulky a věkové automaty, podle nichž roste plat s odpracovanými lety třeba ve školství nebo zdravotnictví. Ředitelé škol nemají smluvní volnost a musejí různě čarovat s tabulkami, které jim nedávají možnost dát vyšší plat například špičkovému mladému učiteli, kterého by opravdu potřebovali.
A teď místo toho, abychom smluvní volnost a vyjednávání o platech co nejvíce pustili i do veřejné sféry, budeme zákonem tlačit do rigidně stejných principů soukromé firmy.
Je to další ukázka toho, jak Evropská unie zvyšuje byrokracii a omezuje konkurenci. Přestože její představitelé ve všech projevech mluví o tom, jak moc potřebujeme právě naopak konkurenceschopnost zvyšovat a byrokracii snižovat.
Firmám dnes nikdo nebrání, aby mzdy svých zaměstnanců interně zveřejňovaly a ukazovaly je zaměstnancům. Proč je do toho ale nutit regulací?
