Český úrokový paradox. Úspory lidí rekordně vynášejí, přestože banky začínají skrblit
Tuzemsko stihl úrokový paradox. Zatímco centrální banka už třikrát snížila svou základní sazbu a řada bank následně ubrala na úročení spořicích kont, peníze Čechů jsou přesto úročeny nejlépe v historii. Alespoň v průměru. Jak vyplývá z dat České národní banky, na počátku března domácí finanční ústavy dokázaly klientské peníze mimo běžné účty zhodnotit o 3,13 procenta. To je nejvyšší hodnota přinejmenším od počátku roku 2002, od kdy ČNB tato data publikuje. Řešením zmíněného paradoxu jsou malé banky, u nichž setrvale vysoký úrok na kontech mnohdy podmiňuje zachování úvěrového byznysu. Podle expertů i statistik regulátora zde totiž lidé na poslední chvíli dohánějí éru stále ještě relativně vysokých sazeb a stěhují své peníze za lepšími nabídkami.
„Pokud se sice snižují ty nejvyšší úrokové sazby u nejlépe úročených produktů, ale více a více korun se přesouvá od nízkoúročených, či vůbec neúročených účtů k těm výhodnějším, tak zhodnocení průměrné uložené koruny může stále růst,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň s tím, že část úspor začala za lepšími úroky migrovat takzvaně na poslední chvíli, a průměrné zhodnocení českých úspor tak dokonce ještě nějakou dobu paradoxně dále poroste.
„Tato zpoždění jsou celkem běžná, lidé nepřesouvají automaticky peníze na lépe vynášející produkty hned v den jejich prvního otevření. Tím pádem ještě dobíhají zpožděně transfery do lépe úrokovaných účtů, i když těm nejlépe úročeným už sazby začaly klesat,“ dodává Bartoň.
Úrokové klima v Česku se navíc v posledních týdnech dramaticky polarizovalo. Některé z velkých bank totiž osekaly své úrokové stropy, anebo jejich získání podstatně omezily splněním dodatečných podmínek, typicky investováním významné části vkladu či využitím některé ze služeb bank.
Česká spořitelna tak například už v polovině března srazila svůj úrokový strop z pěti na 4,25 procenta a i dosažení tohoto úroku navíc střadatelům ztížila. Základ pro výpočet úroku snížila od dubna i ČSOB, a to z 2,3 na 1,5 procenta. Proti tomu stojí na domácím trhu hned pětice bank, které stabilně nabízejí úrok 5,5 procenta a výše, přičemž sazby nejen nesnižují, ale například v případě Trinity Bank dokonce – byť kosmeticky – zvyšují.
„Menší banky se obávají exodu klientů, kteří u nich masově ukládali prostředky právě kvůli vyšším sazbám. Menší finanční domy tak raději obětují část marže, aby klienty udržely,“ vysvětluje ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Podle něho lze očekávat, že v případě razantnějšího snížení úroků na depozitech by nastal u menších bank odliv peněz.
„Kromě vyšších sazeb nemají klienti přílišnou motivaci, proč u těchto menších institucí své prostředky držet,“ připomíná Pfeiler. Přesto právě díky poklesu sazeb u velkých hráčů prožívají druhou vlnu zájmu střadatelů. „Menší banky mohou využít obecného konsenzu klesajících sazeb u svých větších protějšků a zabojovat o velmi cenná depozita a klienty. Ti budou po několikanásobném snížení sazeb pochopitelně hledat, kde získat nejvyšší úrok,“ připomíná ekonom společnosti XTB Štěpán Hájek.
Statistiky přinejmenším potvrzují zrychlené odlivy z běžných účtů a kont u stavebních spořitelen směrem k více úročeným typům účtů. Například během šesti měsíců od loňského září do letošního února lidé v tomto směru vyvedli 39 miliard korun, tedy o sedm miliard více než o pololetí dříve. Držet sazby setrvale vysoko a případně i nad základní sazbou ČNB ovšem nelze věčně.
„Snižování sazeb malých bank bude postupné, ale nevyhnutelné. Udržování šesti procent by bylo nerentabilní,“ zdůrazňuje Boris Tomčiak z Finlordu. Další výrazný pokles sazby ČNB atakující pětiprocentní hranici by tak prý i malé banky donutil sazby korigovat. Střadatelům nicméně svitla naděje, že ústup éry vysokého úročení nebude tak rychlý, jak se mohlo zdát.
„V posledních týdnech ČNB trochu zjemnila očekávání ohledně celkového poklesu sazeb. Na konci roku by se základní sazba mohla držet zhruba na čtyřech procentech – menší peněžní ústavy tak s největší pravděpodobností budou pokračovat v klientsky příznivější úrokové politice,“ soudí Pfeiler. Vyplácet zmiňovaný průměrný úrok 3,13 procenta se tak bankám stále bohatě vyplatí.
Vcelku běžnou praktikou bank je totiž ukládat své volné peníze u centrální banky. Ta aktuálně tyto peníze úročí svou základní sazbou, tedy 5,75 procenta.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
