Pietro Filipi se vrací na českou módní mapu. V budoucnu nevylučujeme ani otevření prodejen, říká Skopal

V roce 2022 jste skončili ve zhruba třímilionové ztrátě. Jak se od té doby situace vyvíjí?

My jsme se tehdy dohodli s investorem (společnost SPM Invest – pozn. red.), který nám poskytl finanční prostředky k růstu. Díky tomu se nám podařilo zafinancovat byznys tak, abychom mohli expandovat do celé Evropy, vytvořit distribuční centrum pro naše partnery a kupovat nové akvizice. Na byznys se díváme dlouhodobě a v takovém horizontu se nám investice vyplatí. Takže minusy byly, ale řízené a opodstatněné.

Jak se DaniDarx daří letos?

Celkově jsme v prvním pololetí překročili plán zhruba o pět až 10 procent. V druhé polovině jsme zase o nějakých 15 procent pozadu. Je zajímavé vidět, že druhá půlka roku je v našich segmentech jiná, než bychom ji čekali. S ohledem na Vánoce může plno lidí koupě odkládat, což v minulých letech nedělali. Ale nemyslíme si, že by ekonomická situace naší cílové skupiny byla nějak špatná. Obecně v našem segmentu čísla rostou, i když česká e-commerce je pod tlakem.

Jednou z vašich akvizicí byla letos na jaře koupě značky Pietro Filipi, která se v roce 2021 dostala kvůli špatné ekonomické situaci do konkurzu. Jaké s ní máte záměry?

My jsme od insolvence druhým majitelem, před námi ji vlastnila investiční skupina Natland. Měli jsme několik plánů. Tím prvním bylo vytvoření highendové značky (značka vysoké kvality – pozn. red.), kterou jsme potřebovali pro dlouhodobou udržitelnost byznysu. V budoucnu chceme v kooperaci s investorem značku rozšířit, bavíme se o horizontu jednoho roku nebo dvou let. Buď můžeme sami otevřít nějaké obchody, najmout designéry, nebo můžeme značku rozšířit s nějakým partnerem, anebo můžeme koupit nějakou další společnost. Možností je zatím několik.

Chceme se také rozhodnout, jaký typ značky z Pietro Filipi uděláme. Před rokem 2021 to byla ze 70 procent dámská značka. Takže řešíme, jestli z toho uděláme dámskou, dámskou i pánskou, nebo jenom pánskou značku. Určitě rozšíříme sekci, která má smysl pro Trenýrkárnu, takže primárně spodní prádlo. Další kategorie uvidíme. Ale ta investice bude v řádu minimálně nižších desítek milionů, takže musíme dvakrát měřit a jenom jednou řezat.

VIDEO: Rod Lichtenštejnů je udržitelný už 800 let, jejich lesy jsou digitalizované, každý strom má číslo 

FLOW: Rod Lichtenštejnů je udržitelný už 800 let, jejich lesy jsou digitalizované, každý strom má číslo • Zdroj: e15

Českou e-commerce hýbe nájezd marketplace online prodejců. V jaké oblasti podle vás zasahují nejcitelněji?

Nejpalčivějším problémem jsou určitě marketingové náklady. Ty stouply jejich příchodem meziročně klidně o třetinu, pokud chcete oslovit stejné množství lidí jako loni. Záleží samozřejmě na segmentu, kterému se daný internetový obchod věnuje. Průměrný e-shop v Česku dá do marketingu do 30 procent svého obratu. Když si vezmeme třeba 20 procent a náklady na marketing vám stoupnou o třetinu, jste najednou na 26 procentech. Pak samozřejmě ziskovost e-shopu klesá a není tolik volných prostředků na investice.

My coby e-commerce hráči musíme expandovat a zefektivňovat firmy. Což ale na druhou stranu znamená třeba propouštění. A pak jsou tu další nepřímé náklady. Trenýrkárně cílilo Temu na značku a proti všem zákonům zneužívalo naši ochrannou známku. A tady neumím dopočítat, o kolik peněz jsme přišli. V neposlední řadě se tady coby česká e-commerce snažíme dvacet let budovat důvěru mezi námi a spotřebitelem, který když si koupí přes internet nekvalitní výrobek, tak je pak jeho důvěra pošramocená.

Pozorujete třeba i kvůli cílené agresivní reklamě marketplace prodejců odliv zákazníků, kteří jdou raději nakoupit k nim?

Trenýrkárna je v sekci pánského spodního prádla jedničkou na českém online trhu a ta pozice je pro nás výhodou, ale dáme víc peněz za to, abychom měli stejný počet zákazníků. Pozice menších hráčů ze segmentů, které jsou pod tlakem téhle konkurence, může být velmi ohrožená. Když firma nemá pro zákazníka výhody, tak na trhu nemá co dělat. My ty výhody máme, mluvím teď o rychlosti doručení, kvalitě výrobku nebo o garanci zdravotní nezávadnosti. Pokud je ale tohle přebito tím, že někdo neplatí daně, recyklační poplatky, nemusí mít certifikace, tak samozřejmě je schopen prodávat levněji.

Lze na to reagovat?

My nejsme schopni konkurovat takovým cenám. Pokud nebudu muset dodržovat legislativu, budu moci mít levnější zboží. A ta agresivní cenová politika, která je mnohdy protizákonná, narušuje uživatelské prostředí a posouvá zákazníka, který si teď myslí, že trenýrky by měly stát padesát korun s dopravou zdarma.

V poslední době jste rozšířili počet zemí, kde nabízíte své zboží, nyní je jich 23. Jak to pro vás bylo náročné i s ohledem na současnou situaci?

Na jednu stranu je to systémově jednodušší. Máme třeba umělou inteligenci, která nám to ulehčuje. Tři roky dozadu by nás expanze do jedné země stála 600 tisíc. Aktuálně jsme byli schopni expandovat do 17 zemí za zhruba milion a půl. Na druhou stranu marketplace jsou všude a v každé té zemi porušují pravidla, protože je to evropský trh, kde platí relativně podobné pravidla.

Ale třeba Amazon ukazuje, že to jde dělat férově. Když prodáváme na Amazonu, musíme dokládat, že v každé zemi platíme poplatky za odpady, musíme doložit kompletní strukturu firmy. Což ani Allegro, ani Temu, ani Shein vůbec nevyžadují.

V poslední době vznikly iniciativy, které se zasazují za narovnání podmínek na českém e-commerce trhu. Jednu z nich vede Asociace pro elektronickou komerci (APEK), problémem se zabývá i platforma IT People založená e-shopem Mironet. Angažujete se v některé z nich?

My jsme členové APEK, takže jsme součástí této iniciativy. Já jako občan mám pak ještě svou samostatnou iniciativu a snažím se vytvořit diskuzi nad tématy, která společnost někdy ignoruje. Marketplaces totiž samy o sobě nejsou problém, naopak je to skvělá obchodní myšlenka, je ale potřeba, aby všechny dodržovaly platnou legislativu.