Jedna česká iluze se právě rozpadá. Zelená transformace je pojistkou proti chaosu
- Česká debata líčí energetickou tranzici a elektromobilitu jako drahý experiment, který lze odložit na klidnější dobu.
- Krize v Hormuzském průlivu ale ukazuje, že právě závislost na dovážených fosilních palivech představuje zásadní bezpečnostní riziko.
- Odchod od ropy a dalších fosilních zdrojů je pojistkou pro chvíle, kdy se obchodní trasy zablokují a dodavatelé začnou energii používat jako zbraň.
Energetická tranzice a elektromobilita v českém kontextu budí vášně. Nemalá část politického spektra považuje tento hospodářsko-technologický přechod za nesmysl nebo přinejlepším za „politiku do dobrého počasí“. Až bude vše hotovo, možná pak začneme něco dělat. Ale ne teď. Ještě je moc brzo a celé je to jen bublina. Krize v Hormuzském průlivu ukázala, jak pošetilé takové uvažování je.
Zrušit Green Deal a dál vyrábět spalovací motory, protože tak je to správné, tak to má být a spalovací motory jsou naše rodinné stříbro. Elektromobily jsou slabé a nikam nedojedou. Budovat solární a větrné elektrárny je hloupost, protože Čína dál vesele pálí uhlí a vůbec nic si z fosilních paliv nedělá. Navíc u nás nesvítí, nefouká a k tomu ty nerecyklovatelné lopatky a infrazvuk. Však to znáte: česká debata o energetické tranzici v kostce.
Část české politické reprezentace léta přiživuje představu, že je možné se vrátit do „starých dobrých časů“, kdy byla energetika pěkně předvídatelná a bezpečná. Co na tom, že to nejde a že taková energetika ani nikdy nebyla. Důležitá je ta iluze.
Tahle iluze ale zahrnuje závislost na fosilních zdrojích, které k nám musí putovat z ne vždy přátelských zemí a přes úzká hrdla, která se čas od času ucpou, jak sledujeme už měsíce v Hormuzském průlivu. Možná ještě nebezpečnější je však představa, že nedělat nic je rozumné, protože ostatní také nic nedělají.
Zelená Čína
Nejlépe lze tuto iluzi rozbít právě na příkladu zmiňované Číny, o níž klimaskeptici rádi prohlašují, že „pálí pneumatiky“, zatímco my bláhově vyhazujeme peníze za soláry a větrníky. Skutečnost je dramaticky jiná. Čína už řadu let investuje zdaleka nejvíce prostředků do obnovitelných zdrojů, baterií a elektromobility. Tento trend se navíc v posledních letech, zejména během pandemie, ještě výrazně posílil.
Výsledkem je strmý nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů i prodejů elektromobilů. Jejich postupná dominance na domácím trhu, který každoročně pohltí přes třicet milionů nových vozů a kde už elektromobily a hybridy tvoří nadpoloviční většinu prodejů, vykresluje zcela jiný obraz.
Jistě, můžeme se bavit o tom, jak velkou část tohoto růstu zajistily vládní subvence, do nichž směřovalo obrovské množství prostředků. Při ročních prodejích v desítkách milionů vozů a při jejich klesajících cenách je ale zřejmé, že tento trh je už samonosný. S rostoucí poptávkou po elektromobilech roste tlak na infrastrukturu i navazující odvětví, což zpětně umožňuje další růst prodejů.
Tuhle sněhovou kouli už nelze zastavit, nehledě na to, jak skepticky se na vývoj díváme v naší české kotlině. Stačí se podívat na nárůst čínských vozidel na evropském trhu, ostatně i přímo v Česku. Koneckonců i evropský trh s elektromobily roste velmi výrazně.
Politika do špatného počasí
Existuje ještě jeden důvod, proč se alternativní pohony v Číně uchytily tak rychle. Tamní vedení pochopilo, že závislost na dovážených fosilních palivech je nebezpečná kvůli možnému vydírání dodavateli nebo nepředvídatelným krizím, jakou sledujeme právě nyní. Vedle budování strategických zásob, díky nimž mohl Peking zmírnit dopady případného nedostatku ropy, se proto zaměřilo právě na alternativní pohony.
Výhodou pro Čínu je nepochybně silná centralizace moci, která se nemusí ohlížet na voličské nálady, což je model, který bychom zřejmě zavádět nechtěli. Pomáhá také relativně nízký podíl individuální automobilové dopravy a kratší tradice automobilového průmyslu. Jakákoli politika, ať už v autoritářské, nebo demokratické zemi, se však nedá dělat bez pochopení reality. A tou je, že odchod od fosilních zdrojů není politikou do dobrého, ale právě do špatného počasí, protože obnovitelné zdroje představují bezpečnější volbu.
