České firmy dostaly nečekanou zbraň přímo z Bruselu. Nově mohou říct odběratelům ne
Evropská unie výrazně omezuje ESG byrokracii a povinnost sestavovat zprávy o udržitelnosti ruší pro drtivou většinu českých středních firem.
- Nový evropský datový strop dává tuzemským subdodavatelům do rukou účinnou zbraň, jak odmítnout přebujelé ESG dotazníky západních odběratelů.
- Přestože se evropská regulace zmírňuje, ESG data budou od českých podniků i nadále vyžadovat banky, investoři či mezinárodní soutěže.
Je to dobrá zpráva pro tisíce malých a středních českých firem. Evropa couvá z byrokracie kolem vykazování korporátní odpovědnosti k přírodě a společnosti známé pod zkratkou ESG. Na jedné straně zjednodušuje reporting, na druhé zužuje počet firem, které jej musejí provádět. Pro českou ekonomiku, postavenou z velké části na zapojení do evropských dodavatelských řetězců, je to klíčová informace.
Výsledek několikaletého volání evropského průmyslu se do evropského právního rámce promítá postupně. Samotné zúžení okruhu firem s povinností ESG reportingu přinesly změny směrnice CSRD přijaté prostřednictvím balíčku Omnibus I, které hranici posunuly až na velké podniky s více než tisícem zaměstnanců. Z povinného vykazování tak vyřadily drtivou většinu českých středních firem.
„Změnu evropských pravidel rozhodně vnímáme jako krok správným směrem,“ reaguje Pavlína Žáková, ředitelka sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu ČR. Pro celkové snížení reportovací zátěže firem je to podle ní ale stále málo.
Směrnice Evropské unie o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) původně ukládala společnostem s více než 250 zaměstnanci (nebo obratem nad 50 milionů eur) povinnost reportovat. Nově schválená pravidla tuto hranici posunula na firmy s více než tisícem zaměstnanců a zároveň ročním obratem přesahujícím 450 milionů eur. „V celé Evropské unii se má rozsah působnosti CSRD oproti původním pravidlům snížit přibližně o 80 procent. V českém prostředí proto pravděpodobně půjde o stovky až nižší tisíce firem, které z přímé povinnosti reportovat vypadnou,“ popisuje Monika Rosenkrancová, Head of Compliance and Sustainability společnosti M2C.
Zvýšení limitů směrnice CSRD bylo na úrovni EU schváleno v první polovině roku 2026 a v praxi se dotkne povinného vykazování od roku 2027. Co se týká zjednodušení reportingu, nové standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti schválila Evropská komise v červenci. Došlo v nich ke snížení počtu povinných datových bodů a k zakotvení datového stropu pro subdodavatele.
O co jde? Zaprvé o ochranu menších dodavatelů prostřednictvím takzvaného Value Chain Cap. Společnosti podléhající směrnici o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) nemohou po firmách ve svém hodnotovém řetězci s nejvýše tisícem zaměstnanců pro účely vlastního reportingu vyžadovat více informací, než stanoví nový dobrovolný standard. Mohou si sice vyžádat i další údaje, musejí ale jasně uvést, že jdou nad tento limit, a dodavatel má zákonné právo jejich poskytnutí odmítnout.
Samotné standardy jsou také revidované. Snižují počet povinných datových bodů o více než 60 procent a jejich celkový počet o více než 70 procent. Evropská komise očekává, že tím náklady na reporting jednotlivých společností klesnou o více než 30 procent.
Firmy M2C se změna pravidel zásadně nedotkne. „V našem případě nadále pracujeme s původním rozsahem, protože stejná data potřebujeme také pro obchodní partnery, řízení společnosti a hodnocení, jako jsou EcoVadis, CDP nebo Avetta. Data tedy nesbíráme pouze kvůli jedné směrnici,“ upozorňuje Monika Rosenkrancová na další administrativní povinnosti. Pro velké společnosti, mezi něž M2C patří, to podle ní znamená spíše zjednodušení formálního reportingu než zásadní ústup.
Pokud Komise hovoří o úsporách, nejde o malé peníze. U větší společnosti nebo holdingu se celkové náklady na zavedení a každoroční provoz ESG reportingu mohou pohybovat v jednotkách milionů korun. V komplexních mezinárodních skupinách mohou být ještě výrazně vyšší. „Jde o odhad snížení administrativních nákladů, nikoliv o jistotu, že firmám poklesnou veškeré náklady na udržitelnost o třetinu. Řada dat a procesů bude nadále potřeba pro řízení rizik, banky, investory, zákazníky, ratingy a obchodní soutěže,“ dodává Monika Rosenkrancová.
I Svaz průmyslu upozorňuje, že ani malé firmy nemusejí z ESG zcela vyklouznout. „Část požadavků na ESG data bude nadále přicházet od bank a finančních institucí, které samy podléhají regulatorním povinnostem v oblasti řízení ESG rizik,“ upozorňuje Pavlína Žáková.
Od opuštění trendu udržitelnosti varují i samotné banky. Pokud totiž malé firmy budou poskytovat pouze minimální rozsah dat, mohou být chybějící informace nahrazeny odhady. „Ty nemusí vždy přesně odrážet jejich skutečný ESG profil a v některých případech mohou zhoršit jejich postavení při získávání zakázek nebo účasti v mezinárodních tendrech,“ upozorňuje Jiří Bobr, manažer ESG v UniCredit Bank. Pro české firmy proto bude podle něj důležité najít rovnováhu mezi využitím regulatorní ochrany a dobrovolným sdílením ESG informací, které mohou posílit jejich konkurenceschopnost.
