Pokud je hodnota indexu nad 50 body, znamená to, že aktivita se zvyšuje. Když klesne pod 50 bodů, znamená to útlum aktivity a pokles výroby. V útlumu byl prozatím jen zpracovatelský sektor, kde hodnota indexu byla už v srpnu na 49 bodech. Toto odvětví tak klesá už druhým měsícem po sobě a za září index klesl na 48,4 bodu. Naproti tomu aktivita ve službách, což je v západoevropských zemích naprosto dominantní sektor, ještě v srpnu vykazovala růst a její index byl na 51,5 bodu. V září klesl na 49,1 bodu.
Na celkové oslabení ekonomické aktivity má podle analytiků největší vliv dluhová krize v eurozóně. Ta omezuje investice firem a výdaje domácností, což se téměř jistě odrazí také v číslech o vývoji hrubého domácího produktu. Pokles aktivity naznačuje, že ekonomika eurozóny v tomto čtvrtletí neroste, a je otázkou, zda růst do konce roku obnoví.
„Oživení skončilo, teď už klesáme. Předstihové indikátory naznačují, že v nadcházejících měsících se to ještě zhorší,“ řekl hlavní ekonom konzultační společnosti Markit Chris Williamson. Markit zprávu sestavuje s agenturou Reuters. „Do hlavních zemí (eurozóny) se nepřelévají jen potíže z periferie. Škodí širší potíže globální ekonomiky,“ dodal.
Dluhová krize, která začala v Řecku, rozšířila se na Irsko a Portugalsko a nyní ohrožuje také Itálii a Španělsko, už začíná mít negativní vliv na důvěru i na hospodářský růst celé eurozóny.
