Česko čeká demografický náraz. Nový institut navrhuje posunutí věku odchodu do penze až na 72 let

Český důchodový systém čeká v příští dekádě zatěžkávací zkouška. Do penze  začnou odcházet silné ročníky narozené v 70. letech a podle Institutu Solvo bude bez dalších změn na financování rostoucího počtu seniorů připadat čím dál méně pracujících. Think tank proto navrhuje soubor deseti opatření, jehož nejdiskutovanější součástí je postupné zvýšení věku odchodu do důchodu až na 72 let. 

„V roce 2034 a dalších letech začne do důchodu odcházet nejsilnější generace, která se v Česku narodila. To bude mít zásadní dopad na veřejné finance i fungování celé společnosti,“ uvedla zakladatelka Institutu Solvo Ivana Tykač. 

Důchodový věk až 72 let

Institut proto představil soubor deseti opatření, která mají reagovat na stárnutí populace, nedostatek pracovníků i rostoucí náklady na důchody. Největší pozornost budí návrh na postupné zvýšení věku odchodu do důchodu až na 72 let. 

„Bez zvýšení věku odchodu do důchodu se podle našich výpočtů neobejdeme. Nejde o populární návrh, ale o reakci na realitu. Lidé žijí déle, jsou déle aktivní a systém na to musí reagovat,“ řekla Tykač. 

Podle ekonomického modelu, který Institut Solvo představil, by se věk odchodu do důchodu nezvyšoval skokově. Počítá se s postupným posunem o tři měsíce ročně až do roku 2057. 

Analýza Solva počítá s tím, že bez zásadnějších změn vzrostou výdaje na důchody do roku 2070 na 10,4 procenta HDP a na sto pracujících bude připadat 63 seniorů. Pokud by se podařilo prosadit celý balík navrhovaných opatření, podíl penzijních výdajů by klesl na 9,4 procenta HDP a poměr seniorů vůči ekonomicky aktivním lidem by se snížil na 29 ku 100. Podle autorů by tak reforma výrazně zmírnila tlak na státní rozpočet i pracovní trh. 

Aktivní senioři místo kolapsu systému

Vedle zvýšení důchodového věku navrhuje Solvo například návrat k osmileté základní škole, rozšíření předškolního vzdělávání, větší flexibilitu vysokých škol, vyšší podporu rodin v prvních letech života dítěte nebo možnost čerpání rodičovské dovolené prarodiči. 

Podle Tykač je ale důležité dívat se na problém komplexně a neomezovat debatu pouze na porodnost. „Nejde jen o důchody. Jde o to, v jakém stavu jednou předáme zemi našim dětem. Pokud se problémy nezačnou řešit včas, dopady pocítí zdravotnictví, sociální systém i trh práce,“ uvedla. Zároveň odmítá představu, že by lidé po sedmdesátce museli pracovat stejným způsobem jako dnes. Budoucnost podle ní bude stát na větší flexibilitě pracovního trhu. 

„Myslím si, že zapojení lidí i ve vyšším věku bude do budoucna klíčové. Nemusí pracovat pět dní v týdnu, ale mohou předávat zkušenosti mladším generacím a zůstávat součástí pracovního života,“ řekla. 

Peníze porodnost samy nezvýší

Součástí prezentace byl také reprezentativní průzkum mezi tisícovkou Čechů zaměřený na rodičovství, rodinnou politiku a možné reformy. Probíhal na přelomu dubna a května. Výsledky ukazují, že obyvatelé děti stále považují za důležitou součást života, zároveň však rodičovství stále častěji odkládají. 

„Máme hluboce zakořeněnou představu, že nejprve je potřeba dostudovat, vybudovat kariéru a zajistit bydlení. Teprve potom přicházejí děti. Právě tento model ale často vede k tomu, že rodičovství přichází stále později,“ uvedla socioložka Jana Hamanová. 

Průzkum zároveň nepotvrdil, že by vyšší finanční podpora sama o sobě vedla k výraznému růstu porodnosti. Respondenti sice některé formy podpory vítají, větší roli však podle autorů výzkumu hraje dostupnost bydlení nebo pocit ekonomické jistoty. „Představa, že lidem nabídneme více peněz a oni kvůli tomu začnou mít více dětí, se nepotvrzuje. Rozhodování o rodičovství je mnohem složitější,“ řekla analytička Anna Shavit. 

Podle ní lidé nejčastěji zmiňují právě obavy spojené s bydlením a budoucí finanční situací. „Pokud lidé zvažují další dítě, nejčastěji zmiňují bydlení a finanční obavy. Češi jsou v tomto ohledu velmi praktičtí,“ dodala. 

Samotné zvýšení důchodového věku stačit nebude

Návrh Institutu Solvo na postupné zvýšení věku odchodu do důchodu až na 72 let považuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda za pochopitelnou reakci na demografický vývoj. Upozorňuje ale, že samotná změna penzijních pravidel dlouhodobou stabilitu systému nezajistí. 

„Generace Husákových dětí začne během příští dekády odcházet do penze, zatímco mladší ročníky jsou početně výrazně slabší. Na jednoho důchodce tak bude připadat stále méně ekonomicky aktivních lidí. Prodloužení ekonomické aktivity obyvatel je proto logickým krokem,“ uvedl Kovanda. 

Podle něj však bude nutné kombinovat více nástrojů současně. Vedle vyššího důchodového věku zmiňuje větší zapojení starších lidí na pracovním trhu, rozvoj flexibilních pracovních úvazků, podporu soukromého spoření na stáří nebo promyšlenou migrační politiku. 

„Samotné zvyšování důchodového věku pomůže, ale problém nevyřeší. Bez většího počtu budoucích plátců pojistného bude tlak na veřejné finance dál narůstat bez ohledu na parametry důchodového systému,“ upozornil. 

Kovanda zároveň souhlasí s tím, že debata o porodnosti je pro budoucnost veřejných financí důležitá. Podle něj ale neexistuje jediné opatření, které by dokázalo současný trend zvrátit. „Stát může porodnost do určité míry ovlivnit, jeho možnosti jsou ale omezené. Největší význam mají opatření, která snižují ekonomické náklady rodičovství, například dostupnější bydlení, kvalitní předškolní péče nebo flexibilnější pracovní trh,“ uvedl. 

Ekonom zároveň upozorňuje, že případné prodlužování pracovního života bude vyžadovat změny i na straně zaměstnavatelů. „Nelze předpokládat, že lidé budou ve všech profesích běžně pracovat až do sedmdesáti let. Vyšší důchodový věk musí doprovázet rozvoj flexibilních úvazků, rekvalifikací a postupný posun ekonomiky k činnostem s vyšší přidanou hodnotou a nižší fyzickou náročností,“ dodal.