Akcioví investoři mají za sebou těžko uvěřitelný měsíc. Na pozadí krvavé války, sílící inflace a totální nejistoty o byť i jen krátkodobém výhledu světové ekonomiky totiž mají akcie za sebou paradoxně nejsilnější čtyři týdny za poslední rok a půl. Přesněji od okamžiku, kdy americký Pfizer triumfálně představil vakcínu proti koronaviru a odstartoval tak epilog globální pandemie. Světové akcie jako celek podražily od počátku března o více než sedm procent, celá řada trhů včetně Prahy ale vynesla investorům podstatně více. Přehnaný optimismus ale není namístě, ve srovnání se začátkem roku burzy stále ztrácejí.
Akciím přeje i fakt, že v očekávání masivního růstu úrokových sazeb napříč světem kvůli inflaci se investoři zbavují státních i firemních dluhopisů. Část peněz přitom nachází svůj nový cíl právě na akciových burzách.
„Výkonnost akcií není adekvátní a stojí za ní z velké části i technické faktory,“ uvádí ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Burziánům je podle něho zřejmé, že válka na Ukrajině nepřeroste v širší konflikt mezi Ruskem a zeměmi NATO.
Z(a)tracená čísla: Stagflace si podmaňuje svět. Zdrtí chamtivce i investiční střelce
„Roli sehrál i fakt, že investoři ke konci kvartálu rebalancují svá portfolia. Jelikož v první fázi propadu na burzách spadl podíl akciové složky v portfoliích vyvážených fondů, museli institucionální investoři ve velkém dokupovat akcie, aby se opět dostali na své cílové alokace,“ dodává Pfeiler.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
