Horečka sebeskupování postihla každou čtvrtou firmu na Wall Street a hned tak prý neskončí. Pro americké korporace je to často jediný způsob, jak uspokojit akcionáře očekávající zhodnocení svých investic. Chatrný růst ekonomiky drží zisky při zemi a manažeři ve výrazné oživení zatím nevěří. Důvěru investorů si tak kupují rozpouštěním hotovostních rezerv. Na zpětné odkupy akcií putovalo loni o třetinu více peněz než do rozšiřování výroby. Na investory strategie zabírá. Akcie firem plánujících buyback vynesly o třetinu více než průměr trhu.
Zatímco zámořský akciový index S&P 500 za uplynulý rok posílil zhruba o 15 procent, veřejně obchodovaný fond (ETF) Power Shares Buyback Achievers, orientovaný na firmy nakupující vlastní akcie, vydělal investorům více než 20 procent. Utrácení firem za vlastní akcie by mělo pokračovat i v příštích měsících. „Minimálně první polovina letošního roku by měla z hlediska zpětných odkupů akcií zůstat velmi silná,“ domnívá se analytik UBS Lowell Yura.
Firmy v nákupech podporují i nízké úrokové sazby, takřka polovina investic do vlastních akcií je financována dluhem. „Velká část hotovosti amerických korporací je vázána v zahraničí a firmy by ji musely při převodu do USA zdanit,“ uvádí Petr Hlinomaz z BH Securities. Díky levnému dluhu se však vyplatí nakupovat podíly i z půjčených peněz. Podle expertů tak zlaté časy zpětných odkupů skončí spolu s utažením měnové politiky americké centrální banky. To však zatím letos zřejmě nehrozí.
„Pro investory je nákup vlastních akcií známkou zdraví firem,“ uvádí Vinit Srivastava, akciový stratég agentury Standard & Poor’s. Není to však pravidlem. Vůbec nejvíce manažeři za podíly ve svých firmách zaplatili v předvečer globální krize v roce 2007, a to kolem 700 miliard dolarů. Akcie skupovali v přesvědčení, že jsou podhodnocené.