Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče data potvrdila, že ČNB je letos na devizovém trhu hodně aktivní a musí intervenovat, aby koruně zabránila v posílení pod 27 korun za euro.
„Koruna je tlačena k posilování jak příznivými makrodaty z české ekonomiky v čele s loňským výkonem HDP či zahraničního obchodu, tak výhledem měnové politiky v eurozóně,“ shrnul.
Výhled měnové politiky Evropské centrální banky podle Jáče naznačuje, že ČNB bude muset intervenovat i nadále a situace ji bude čím dál víc tlačit k úvahám o snížení depozitní sazby pod nulu. „Myslím si, že depozitní sazba ČNB se do záporného teritoria letos skutečně podívá,“ dodal. Objem únorových intervencí, o kterých bude ČNB informovat 7. dubna, Jáč odhaduje na 56,6 miliardy korun.
Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013, kdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun.
Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka intervence na trhu neprováděla, v listopadu pak za zhruba 10 miliard korun a v prosinci za 42 miliard korun. Letos v lednu pak objem dále zvýšila na 58 miliard korun.
Podle ekonoma Roklen Lukáše Kovandy může v letošním roce objem prostředků akumulovaných v souvislosti s oslabováním koruny snadno převýšit loňský objem.
„ČNB tak nakonec může být nucena zavést negativní úrokové sazby, které by zchladily spekulativní poptávku devizových obchodníků po korunových aktivech a pomohly tak centrální bance svůj závazek bránit,“ dodal Kovanda s tím, že tomuto scénáři přisuzuje hodnotu nižší než 20 procent. Předpokládá, že ČNB zůstane v případě negativních sazeb pouze u verbální intervence.
Bankovní rada ČNB na počátku února konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017. Do té doby centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Důvodem posunutí závazku je vývoj inflace.
