Žádný drahý plyn z dovozu ani nápadné větrníky. Američané i Středoevropané loví energii pod svýma nohama

Rozvoj umělé inteligence i růst globálních cen ropy a plynu a nejistota dodávek v posledních měsících nutí země světa hledat další zdroje energie. Stále atraktivnější se tak stávají i geotermální projekty. Odborníci už dlouho upozorňují na to, že potenciál zemského tepla není dostatečně využívaný a může v budoucnu nahradit podstatnou část unijních fosilních paliv. Tvrdí, že v Evropě se největší příležitosti rýsují v Maďarsku, Polsku, Německu a Francii. 

Jeden z největších projektů geotermální energie ve střední Evropě aktuálně vzniká pod slovenskými Košicemi. Horká voda z hloubky více než 3,5 kilometru má v první fázi pokrýt přibližně pětinu spotřeby tepla druhého největšího slovenského města, s dalším rozvojem až 55 procent jeho potřeb. Na projektu za 130 milionů eur se podílejí i české firmy. 

Zemní teplo začíná dávat ekonomický smysl

„Město velikosti Košic potřebuje vlastní, domácí zdroj tepla. Zdroj, který nebude závislý na dovozu paliv, geopolitických krizích ani výkyvech na komoditních trzích. Geotermální energie tuto možnost nabízí,“ vysvětlil šéf firmy Geoterm Košice Roland Karkó. Průzkumy v Košicích probíhaly už od konce devadesátých let. Až s příchodem pandemie koronaviru, geopolitické nestability a energetických cenových šoků však využití této energie začalo dávat ekonomický smysl. 

„Dnes může být geotermální elektřina levnější než plyn. Je také čistší a snižuje závislost Evropy na dovozu fosilních paliv,“ tvrdí i Tatiana Mindekova z energetického think tanku Ember. Jeho letošní zpráva uvádí, že v EU by mohlo být rozvinuto 43 gigawattů geotermální kapacity za částky srovnatelné s cenami elektřiny z uhlí a plynu. Kromě toho odemykají možnosti zemního tepla v různých částech Evropy i nové technologie, které umožňují jeho využívání i mimo tradiční oblasti na hranici sopečných a tektonických desek. 

Analýza zdůrazňuje, že geotermie by mohla do roku 2050 celosvětově pokrýt až patnáct procent růstu poptávky po elektřině. A varuje, že EU riskuje ztrátu svého vedoucího postavení v oblasti obnovitelných zdrojů energie, pokud v této oblasti zaostane. „Potenciál nahradit 42 procent unijní výroby energie z uhlí a plynu geotermální energií je prostě příliš významný na to, aby se ignoroval,“ podotýká Sanjeev Kumar z European Geothermal Energy Council. 

Některé evropské země už geotermální zařízení provozují a další je rozvíjejí. Patří mezi ně například Chorvatsko, Francie, Německo, Maďarsko a Rakousko. Ember uvádí, že Evropa má v současnosti 147 geotermálních elektráren, většinu na Islandu, v Itálii a Turecku. „Dvacet jedna z nich vyrábí elektřinu již více než dvacet pět let, což podtrhuje dlouhodobou hodnotu investic do geotermální energie,“ podotýká think tank. V Česku je zatím využití tohoto zdroje omezené na tepelná čerpadla u rodinných domů a průmyslových budov a několik větších projektů především v Ústeckém kraji včetně vytápění zoologické zahrady. 

Maďarsko má velkou výhodu oproti dalším zemím

Zdaleka největší ekonomický potenciál vidí Ember v současnosti v Maďarsku, které má velmi příznivé geologické podmínky. V Panonské pánvi je velmi tenká zemská kůra, zhruba poloviční oproti hornatějším částem Evropy. Teploty pod zemí jsou tak vyšší i v mělčí hloubce. Na téměř třech čtvrtinách území jsou dostupné termální prameny. Budapešť v poslední době nasměrovala do odvětví novou finanční podporu. 

Na jihu Maďarska se rozjíždí významný projekt hybridního geotermálního provozu, který bude produkovat teplo pro okolí i elektřinu. Technici tam plánují vrtat do hloubky přibližně 2 500 metrů, kde se očekává, že teplota vody dosáhne 140 až 150 stupňů Celsia. 

Podíl geotermální energie v zemi by se na celkové výrobě tepla mohl do začátku příští dekády zvýšit z 6,5 procenta až na třicet procent. Budapešť míní, že do roku 2035 může geotermií nahradit přinejmenším miliardu krychlových metrů plynu a snížit tak import suroviny. Maďarsko je přitom dlouhodobě kritizované za neochotu vzdát se komodity z Ruska a ani u nové vlády není jisté, jestli se tohoto obchodu zbaví.  Ze země ve válce dováží kolem sedmi miliard metrů krychlových zemního plynu. 

Geotermální energie může být důležitým pilířem energetické transformace i v Polsku, které se snaží zbavovat závislosti na uhlí. Zatím se podzemní teplo podílí na vytápění polských domácností a podniků sotva jedním procentem. Průzkumy ale potvrzují předpoklady Emberu, že Polsko má podobný potenciál jako Německo a Francie. Vznikají tak strategie na podporu rozvoje tohoto odvětví. Momentálně chce jít tímto směrem například město Poznaň, které by tak mohlo v budoucnu pokrýt až pětinu potřeb tepla. 

„Jsme blíže k tomu, aby se Poznaň stala polským průkopníkem používání zemního tepla v takovém měřítku. Dokazuje to, že geotermální energie se může stát dokonalým doplňkem energetického mixu budoucnosti: je to místní, bezemisní, na počasí nezávislý a klimaticky šetrný zdroj,“ pochvaloval si tento měsíc Mikołaj Gajsler ze společnosti Innargi, která se na projektu podílí. I tak existuje v rozvoji polské geotermální energie řada překážek. Jednou z nejtíživějších jsou počáteční náklady na vrty a infrastrukturu. 

Evropu brzdí byrokracie, v USA geotermální energie těží ze své politické neutrality

Ember upozorňuje, že odvětví v Evropě trpí zdlouhavými povolovacími procesy a byrokracií, mnohdy nekonzistentní národní podporou a absencí unijní koordinované strategie. Naproti tomu v USA a Kanadě se podle něj rychle uplatňují metody, se kterými přišli Evropané, ale zatím je nedokázali plně komerčně využít. Ve Spojených státech geotermální energie unikla odporu současné administrativy vůči zeleným zdrojům a její podpora pokračuje i za prezidenta Donald Trump. Důvodem možná je, že průzkumy a vrty jsou navázané na tradiční těžařské odvětví. 

Když Německo kýchne, chřipku už nedostaneme. Vazba na Berlín slábne, říká exguvernér ČNB Tůma

Ekonomika

„Když se podíváte na politiku prezidenta Trumpa a politiku exprezidenta Joe Biden, moc se nepřekrývají, ale geotermální energie reprezentuje ten překryv,“ citovala Deutsche Welle Drewa Nelsona z organizace Project InnerSpace, která se tímto zdrojem zabývá. 

Loňská zpráva Rhodium Group tvrdí, že geotermální energie by mohla uspokojit až 64 procent růstu poptávky po nových zdrojích energie v USA v souvislosti s výstavbou datových center a rozvojem umělé inteligence. Spojené státy jsou s 3,7 gigawatty globálními lídry v instalované geotermální kapacitě. Přesto geotermální elektrárny nevyrábějí ani procento celkové elektřiny v zemi. 

Nelson však tvrdí, že v příštích 25 letech by se geotermie mohla stát významnou součástí energetického mixu. Analýza z roku 2022, kterou cituje americké ministerstvo energetiky, uvádí, že do roku 2050 by se instalovaná kapacita této energie mohla vyšplhat na 90 gigawattů.