Čínské akcie spadly od Vánoc o čtvrtinu, k poklesu přispívá levná ropa

Po několikadenním klidu začaly čínské akcie opět padat. Nervózní investoři poslali šanghajský index o 6,5 procenta níže. Burza v Šen-čenu, kde se obchodují hlavně technologické firmy, odepsala dokonce 7,5 procenta.

Šanghajské akcie tak za poslední měsíc přišly již o téměř čtvrtinu své hodnoty. Takový pokles je nejrychlejší v pětadvacetileté historii čínské burzy a analytici si nyní kladou otázku, zda bude následovat další. Čínský výprodej přišel až na konci obchodního dne, který do té doby probíhal klidně. Pod tlakem Číny oslabily i akcie v Hongkongu a Japonsku a to o 2,3 procenta.

Index CSI 300Vývoj indexu CSI300 | bloombergZdroj: Bloomberg

Ještě přede dvěma týdny by takový pokles ukončil obchodování, tento systém byl čínským regulátorem ukončen. „Čínské akcie míří na své přirozené dno,“ citoval Reuters stratéga společnosti IG Markets Anguse Nicholsona. „Ceny musejí spadnout na takové úrovně, kde v nich investoři uvidí nějakou hodnotu, to je ještě o dalších deset procent níže.“
Na rozdíl od počátku ledna se čínské padající akcie nepřelily do Evropy a do USA.

Německý DAX včera posiloval o více než procento a britský FTSE 100 o půl. Americký S&P 500 otevřel s půlprocentním růstem a během dne dále posiloval.

Ceny ropy včera původně klesly, jen aby se později vrátily nad 30 dolarů za barel. Severomořská ropa Brent posilovala o 2,5 procenta. „Klesající ceny ropy byly historicky dobré pro světovou ekonomiku, protože dávají spotřebitelům větší kupní sílu, kterou naopak berou těžařským firmám,“ upozornil pro deník Financial Times hlavní ekonom investiční společnosti GAM Larry Hatheway. „Tento rok se investoři ale nechali svést okamžitými negativy levné ropy, aniž by vzali v potaz dlouhodobější pozitivní vlivy.“

Číňané varují Sorose

George Soros | Heinrich-Boll-Stiftung, Flickr.com (CC BY-SA 2.0) George Soros (na snímku), muž, který položil britskou libru, dostal varování prostřednictvím čínských státních novin, aby se ani nepokoušel o útok na jüan a hongkongský dolar. Varování na titulní straně Lidového deníku, řízeného přímo komunistickou stranou, svědčí o tom, že Čína se amerického finančníka obává. Od léta ve snaze udržet jüan a akciové trhy od volného pádu utratila 700 miliard dolarů za svých devizových rezerv. Ty tak poklesly na 3,3 biliony dolarů. „Celkově pak celá epizoda ukazuje, jak fatální chybou bylo zařadit čínskou měnu mezi rezervní měny MMF. Tím vznikl tlak na liberalizaci kapitálového účtu platební bilance a Čína ztratila kontrolu nad svojí měnovou politikou, neboť jí v podstatě řídí odliv a příliv kapitálu,“ říká analytik ČSOB Jan Čermák.