Hlubinná těžba hnědého uhlí skončila, z dolu Centrum se vyvezlo poslední

Slavnostní uzavření dolu Centrum na Mostecku

Slavnostní uzavření dolu Centrum na Mostecku Zdroj: CTK

Slavnostní uzavření dolu Centrum na Mostecku
Slavnostní uzavření dolu Centrum na Mostecku
Slavnostní uzavření dolu Centrum na Mostecku
3
Fotogalerie
Z hnědouhelného dolu Centrum na Mostecku havíři dnes vyvezli poslední tunu uhlí. Končí tak éra hlubinného dobývání hnědého uhlí, důl se zavírá. Osud více než tří stovek zaměstnanců řeší těžař, odbory i ministerstvo práce. Část horníků přechází na sousední povrchový lom Československé armády (ČSA).

„Přechod lidí na lom ČSA beru jako velikánskou výhru, že jsme je nemuseli propouštět a že jsme pro ně našli nějakou práci,“ řekl novinářům Jan Dienstl, spolumajitel společnosti Severní energetická, která oba doly provozuje. Průměrný věk zaměstnanců je podle mluvčí firmy Gabriely Sáričkové Benešové 45 let a jejich průměrná mzda je 26 306 korun.

Z hloubky 160 metrů vyvezli havíři poslední vůz s uhlím za zvuku hornické hymny hodinu po poledni. Rozloučení s dolem sledovalo na 500 lidí, a to včetně bývalých zaměstnanců. „Je to trochu zvláštní, nikdo nepláče,“ řekl bývalý horník Jiří Havelka. O uzavření dolu rozhodla vláda v roce 1994. Severní energetická jeho životnost uměle prodlužovala kvůli zachování know-how až do loňského usnesení vlády o limitech.

Na říjnovém zasedání v Ústí nad Labem kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozhodl o zachování limitů těžby na nedalekém dole ČSA a o prolomení jen na dole Bílina, kde těží Severočeské doly. „Provoz byl na Centru ekonomicky dlouhodobě neúnosný,“ uvedl Dienstl a poukázal na to, že se vláda zavázala, že bude každý rok hodnotit surovinnou politiku.

Práce na osm let

Budoucnost dolu ČSA vlastníci podle Dienstla vidí do roku 2024 až 2025. „Důležité je udržet práci pro lidi aspoň do roku 2025. Pokud by důl byl zavřen, budeme žádat vládu o kompenzace,“ uvedl. Jáma kousek mezi Mostem a Horním Jiřetínem se začala hloubit v roce 1888. Uzavřením dolu Centrum končí éra hlubinného hnědouhelného dobývání v Čechách. Technika se nyní stěhuje do lomu ČSA.

Rozebírat technologie pod zemí budou horníci asi šest až osm týdnů. Co bude s šachtou, není podle Dienstla zatím zcela jasné. „Určitě by byla škoda to zasypat a zavřít, je to velmi cenné důlní dílo, které umožňuje hlubinnou metodou dojít k ložisku, které se nachází za územně ekologickými limity,“ uvedl Dienstl.

Aktivita odborářů ohledně limitů nekončí. „Důležité je, jak bude vláda v budoucnosti nahlížet na energetickou koncepci,“ uvedl předseda odborářů dolu Centrum Pavel Murcko. Prolomení limitů na dole ČSA, které by znamenalo bourání Horního Jiřetína, podporoval i Ústecký kraj. „Pokud vláda rozhodla, že zavře šachtu, bude se muset o ty lidi náležitě postarat,“ uvedl hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM).

Předtím uzavřel těžař v roce 2003 na Mostecku důl Kohinoor, kde pracovalo 900 havířů. Dnešnímu vyvezení poslední tuny uhlí přihlíželo na 500 lidí. „Pracoval jsem tu 19 let a mrzí mě, že to končí. Byla to specifická práce. Naštěstí jdu na ČSA a řada kamarádů taky,“ řekl havíř Jiří Čapek.

Největší slávu zažívala severočeská hnědouhelná pánev od poloviny minulého století. V roce 1950 bylo v revíru vytěženo 20 milionů tun hnědého uhlí a v polovině 80. let vrcholila na téměř 75 milionech tun za rok. Masové těžbě uhlí padly za oběť desítky vesnic a měst.

Útlum těžkého průmyslu se v 90. letech na severu Čech projevil výrazným růstem nezaměstnanosti, havíři patřili mezi nejpostiženější skupinu obyvatel. Restrukturalizace hnědouhelného průmyslu zasáhla přes 16 tisíc horníků.