Klaus dále hovořil o tom, že problematika eura je „chybně zplošťována“ na Řecko. Podle něj přijetí Řecka do eurozóny nezpůsobili sami Řekové. „To způsobili ti, kteří Řeky do eurozóny nalákali a kteří do ní Řecko přijali. V tomto smyslu je nesmazatelná odpovědnost i na straně zemí eurozóny a Evropské unie vůbec,“ řekl.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. „Takzvaná půjčka Řecku není tou pomocí, kterou tato země potřebuje. Je nesplatitelná. Je to dárek, který Řecku pomoci nemůže a který bude naopak vést k oddalování tolik potřebného skutečného řešení,“ dodal.
Klaus se také nedomnívá, že by eventuální snížení počtu zemí eurozóny, o kterém se spekuluje právě v souvislosti s Řeckem, bylo nějakou katastrofou. „Spolu s vámi všemi jsem zažil 'rozpad' československé měnové zóny a ani ten žádnou katastrofu nevyvolal. Některé banky přišly o část svých aktiv, ale o tom bankovní byznys přece je. Fráze, že by to vytvořilo paniku, jsou falešné - naopak by to ukázalo, že je EU odhodlána něco udělat. Panika dnes vzniká díky tomu, že se naopak neděje nic,“ řekl Klaus.
Prezident již dříve uvedl, že projekt eura je riskantním politickým a až následně ekonomickým projektem, při jehož vzniku nebyly brány v úvahu jednoduché ekonomické argumenty a teorie. Na loňské přednášce posluchačům Vysoké školy ekonomické dokonce řekl, že euro současné dluhové problémy přežije, ale za cenu vytvoření rozpočtové a politické unie, což ovšem povede ke ztrátě demokratických principů.