Špatné zprávy z konference elitních bankéřů dolehnou i v Česku. Trhy se děsí a úroky rostou
- Šéf Fedu Kevin Warsh se obává inflace, trhy očekávají růst úrokových sazeb
- Jak investice do AI podpírají americkou ekonomiku?
- Politika zadlužování se prodražuje i české vládě
Nový šéf amerického Fedu Kevin Warsh zahájil éru drahých peněz. Jeho jestřábí projev v Jackson Hole vyděsil trhy a předznamenal tvrdý střet s Donaldem Trumpem. Zvyšování sazeb v USA přitom dopadne na celý svět včetně Česka.
Nový guvernér amerického Fedu Kevin Warsh odstartoval tradiční letní slet centrálních bankéřů v Jackson Hole v národním parku Teton ve Wyomingu jestřábím projevem. Investoři si ho vyložili tak, že Fed se v brzké době chystá zvednout úrokové sazby ze současných 3,5 až 3,75 procenta. Očekávání se okamžitě promítla do výšky úroků z amerických vládních dluhopisů. U těch se splatností dva roky cena okamžitě vyletěla z 5,23 na 5,35 procenta. U desetiletých se zvedla ze 4,67 na 4,73 procenta.
Největší riziko je zdražování
Warsh upozornil, že za největší riziko v Americe nyní považuje inflaci. Zdůraznil, že Fed udělá všechno proto, aby růst cen dostal pod svůj cíl 2 procenta. Podle posledních dat za červenec stoupají ve Spojených státech aktuálně ceny o 3,4 procenta. V květnu byl ale růst dokonce 4,2 procenta. Víc než na dvojnásobku toho, co je Fed připraven tolerovat. Investoři čekají, že sazby půjdou nahoru co nejdřív. Kevin Warsh zároveň zdůraznil, že ekonomický růst ve Spojených státech je především díky obrovským investicím do AI výrazný, trh práce je stabilizovaný a investice v soukromém sektoru dál rychle rostou. Proto je podle něj potřeba soustředit pozornost na inflaci jako hlavní riziko.
Fed má na rozdíl od České národní banky, jejíž hlavním cílem je cenová stabilita, komplexnější záběr, kdy musí vedle cenové stability usilovat i o co nejvyšší úroveň zaměstnanosti.
Americké sazby výrazně ovlivňují všechny ostatní země. Takže se znovu potvrzuje, že míříme do éry vysokých úroků, kdy budou dluhy drahé. Ty státní i soukromé. Zdražování zboží a služeb zůstává největším rizikem. Zvedá ho právě obrovské množství dluhů. Opět státních i soukromých. Téměř všechny vyspělé země světa v čele se Spojenými státy mají nejvyšší státní dluhy v poválečné historii. V USA dluh aktuálně dosahuje 123,3 procenta HDP a blíží se rekordu 126,6 procenta z covidového roku 2020.
Střet s Trumpem
Kevin Warsh se velmi pravděpodobně dohledné době dostane do střetu s Donaldem Trumpem, který si ho do čela Fedu vybral a to tehdy v očekávání, že Warsh sazby naopak sníží. Do toho dlouhodobě tlačil Warshova předchůdce Jeroma Powella, kterého jmenoval ve svém prvním mandátu po roce 2016. Po svém znovuzvolení na něj ostře ale neúspěšně tlačil, aby úroky snižoval.
Kevin Warsh se dostává do pozice, v jaké byl Aleš Michl, když ho v čase rekordní inflace prezident Miloš Zeman v symbióze s přáním Andreje Babiše jmenoval do čela České národní banky s tím, že nebude zvedat sazby.
Michl na rozdíl od Powella podlehl a sazby i při téměř dvacetiprocentní inflaci držel zhruba rok a půl na 7 procentech.
Pro zvýšení sazeb poprvé hlasoval až letos poté, co se převtělil do jestřábí role a ostře prohlašuje, že pro stabilní ceny udělá úplně všechno. Zjevně už ho víc zajímá reputace pro jeho příští kariéru. Mandát v ČNB mu končí v červnu 2028.
Obří schodky budou drahé
Mezi státními dluhopisy s rychle rostoucími úroky jsou i ty české. Včera prolomily ty s desetiletou splatností laťku pěti procent. Andrej Babiš stejně jako Donald Trump tlačí na centrální banku, aby úroky snížila. Aleš Michl to ale ostře odmítá s tím, že riziko inflace je vysoké.
O výšce úroku ale zdaleka nerozhoduje jen sazba centrální banky, ale i politické a ekonomické riziko. Výstižně je to vidět na zemích eurozóny. Evropská centrální banka má sazbu 2,25 procenta. Výrazně nižší než Fed i Česká národní banka. Jenže řada zemí má úroky výrazně výš. A uvnitř eurozóny jsou velké rozdíly. Právě kvůli politickému a ekonomickému riziku. Za jednu z nejohroženějších zemí nyní investoři považují Francii. Poprvé od vzniku eura musí Paříž platit za státní dluhy víc než Řím. Včera se úroky z desetiletých francouzských dluhopisů vyšplhaly na 4,117 procenta. Italové si půjčovali za 4,111 procenta.
Tady se jasně ukazuje, jak velkou roli hraje politické a ekonomické riziko. Francie nemá většinovou vládu, která by byla schopná držet deficity pod kontrolou. Navíc ji v dubnu čekají prezidentské volby. Do nichž zatím průzkumy favorizují pro druhé kolo vedle Marine Le Penové lídra radikálně levicové Nepodrobené Francie Jean-Luca Mélenchona. Obě dvě varianty znamenají jen další růst státních výdajů a deficitů.
Francie má přitom se 117 procenty HDP stále nižší státní dluh než Itálie se 139 procenty. Jenže zatímco Paříž od roku 2020 dluh zvedla, Itálie ho dokázala snížit ze 153 na zmíněných 139 procent HDP. Investory, kteří dluhopisy nakupují zajímají trendy víc než celková výška dluhu.
V éře vysokých úroků a drahých peněz vůbec není dobrá doba na obří schodky, do nichž se pouští vláda Andreje Babiše. Bude to opravdu drahé.
