Lansová měla u společnosti KLM rezervovanou letenku z Ekvádoru do Amsterodamu, kde letadlo přistálo s více než denním zpožděním. Žena se u KLM dožadovala odškodnění ve výši 600 eur (zhruba 16 tisíc korun), aerolinky to ale odmítly s odvoláním na mimořádné okolnosti, kterými byla kombinace závad na palivovém čerpadlu a hydromechanické jednotce. Pasažérka proto na KLM podala žalobu u soudu v Amsterodamu, který se následně obrátil na unijní soudní dvůr.
Podle evropského práva platí, že letečtí dopravci jsou v případě zrušení či výrazného zpoždění letu povinni cestujícím poskytnout občerstvení nebo ubytování a také náhradu škody ve výši 250 až 600 eur. Platit naopak nemusí, pokud je zrušení či zpoždění letu následkem takzvaných mimořádných okolností, za které se považují například nepříznivé počasí, stávky či nestabilní politická situace v zemi.
Letecká společnost ale tvrdila, že kategorie mimořádné okolnosti se vztahuje i závadu zmíněných komponentů, neboť jejich stáří ještě nedosáhlo průměrné životnosti a ani výrobce nijak předem neupozorňoval na to, že by se u nich časem mohlo zvýšit riziko vad. Unijní soud tuto argumentaci odmítl a konstatoval, že pro naplnění smyslu mimořádných okolností by povaha technických potíží musela být například následkem sabotáže či teroristického činu.
Aerolinky mohou žalovat výrobce
Technické problémy tak samy o sobě podle soudu nemohou být považovány za mimořádné okolnosti, protože fungování letadel nevyhnutelně vede k různým technickým potížím a letečtí dopravci jsou s nimi při své činnosti běžně konfrontováni.
Soud také připomněl, že i dopravci mají možnost na základě evropského práva vymáhat náhradu škody od třetí strany, která zpoždění způsobila, například od výrobců vadných dílů.
