Radní chtějí otevřít tunel Blanka v létě. Praha 6 je zděšená

Metrostav zabednil vstupy do komplexu tunelů Blanka

Metrostav zabednil vstupy do komplexu tunelů Blanka Zdroj: ctk

Pražský tunelový komplex Blanka by se mohl otevřít v létě, doufá vedení Prahy. K letním měsícům nyní aktualizuje harmonogram stavby, řekl náměstek primátora Jiří Nouza (TOP 09). Vše ale závisí na vývoji právního sporu se stavební společností Metrostav. Tunel by se tak mohl otevřít ještě do komunálních voleb. Původní termín byl stanoven na jaro, kvůli sporu nyní stavba stojí.

Podle náměstka Nouzy se v současné době „intenzivně pracuje“ na dokončení projektové dokumentace, připravena by měla být ve třetím lednovém týdnu. „Harmonogram stavby nyní aktualizujeme tak, aby odpovídal dokončení stavby Blanky v letních měsících příštího roku, ale závisí na vývoji probíhajícího právního sporu a jednáních zainteresovaných stran,“ uvedl Nouza.

Praha se obává, že smlouvy s Metrostavem na tunelový komplex jsou neplatné, firmě proto neplatí. Neví prý, jak legálně dlužnou částku splatit. Metrostav reagoval na začátku prosince pozastavením prací a žalobou k rozhodčímu soudu. Požaduje po Praze proplacení 2,155 miliardy korun. Praha poté podala žalobní odpověď. Pražský primátor Hudeček přesto věří, že by se Blanka mohla dostavět podle plánu. Přečtěte si rozhovor.

Stavba musí pokračovat

„Dnes očekáváme doplnění žaloby ze strany Metrostavu a za Hlavní město Prahu podáváme obsáhlé vyjádření k odvracení škod. Součástí našeho vyjádření je konstatování, že základní prioritou města zůstává nutnost pokračovat ve stavbě,“ uvedl Nouza.

Letní termín otevření tunelu se nelíbí Praze 6, přes kterou její část vede. „Městská část Praha 6 je z termínu léto 2014 naprosto zděšena, občané Prahy 6 si toto rozhodně nezaslouží a je to neuvěřitelný dárek, který hlavní město dává našim občanům k Vánocům,“ uvedl mluvčí radnice Adam Halmoši.

Tunel Blanka měl být původně zprovozněn v roce 2011, termín se ale odsunul na jaro 2014. Cena stavebních prací i technologie měla být zhruba 26 miliard korun, prodraží se ale pravděpodobně na 36 miliard.

Jak se stavěl tunelový komplex Blanka

Na tunelovém komplexu zůstává řada nedodělků. „Největší část prací k dokončení se týká Trojského mostu, kde musíme namontovat zábradlí a osvětlení, dokončit vozovkovou a chodníkovou vrstvu i tramvajovou trať, dodělat odvodnění a napojit most na obou stranách na stávající silnice,“ vyjmenoval před přerušením stavby nedodělky mluvčí Metrostavu Polák. Kromě toho musí Metrostav po hrubých terénních úpravách vybudovat na Letné 14hektarový park, který je součástí projektu. Firma také musí kabely propojit zhruba 20 křižovatek v okolí, aby dokázaly komunikovat se systémy v tunelu Blanka. Centrální dispečink bude na Strahově.

„Poslední věcí, která je z pohledu peněz triviální, ale z časového hlediska je nesmírně náročná, jsou takzvané dokončovací práce. K těm patří například požární ucpávky kabelů procházejících stěnou, revize všech dveří, dokončení obložení kolem přístrojů, kde třeba chybí několik kachliček a podobné drobnosti, kterých je tam velmi mnoho,“ popsal některé práce mluvčí Metrostavu a zdůraznil, že bez těchto „drobností“ nelze stavbu uvést do provozu.

Mapa tunelu BlankaMapa tunelu Blanka

Problémy s tunelem Blanka
Tunel Blanka měl být původně zprovozněn v roce 2011, termín se ale odsunul na jaro 2014. Cena stavebních prací i technologie měla být zhruba 26 miliard korun, nyní se ale hovoří o více než desetimiliardovém nárůstu. Roční náklady na zastavení a konzervaci stavby odhaduje Praha na 1,6 miliardy korun.
Stavbu provází i další problémy. Podle zprávy magistrátního kontrolního odboru například nesouhlasí částky v seznamu dokladů k jednotlivým stavbám předloženém odborem účetnictví a částkami vedenými odborem městského investora. Rozdíl v částkách za stavební část je až 400 milionů korun.
Stavbu tunelu Blanka schválila Praha už koncem 90. let
Polovina 90. let - Praha se rozhodovala mezi třemi variantami severozápadní části městského dopravního okruhu pod názvy Dana, Hana a Blanka. Přednost nakonec dostala posledně jmenovaná verze, jejíž trasa vede z velké částí pod Stromovkou.
Červen 2001 - Náklady na vybudování severozápadní části vnitřního okruhu Prahy se odhadovaly na 16 miliard korun.
Září 2003 - Město uvažovalo o tom, že zapojí do financování výstavby komplexu Blanka soukromé investory v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Radní Radovan Šteiner v této souvislosti odhadl náklady na výstavbu na více než 20 miliard.
Prosinec 2004 - Zpřesněný odhad nákladů na severozápadní část okruhu hovořil o 22 miliardách.
26. září 2006 - Pražští radní vybrali vítěze tendru na výstavbu Blanky. Stala se jím společnost Metrostav, jež nabídla cenu 21,2 miliardy korun s DPH. Další zhruba tři miliardy měly stát technologie nebo sledování případného pohybu domů. Stavební práce měly být hotovy v roce 2011.
Červen 2007 - Na Letné začali dělníci s přípravnými pracemi před hloubením tunelů, už od jara se pracovalo v Troji.
20. května 2008 - V pražské Stromovce se kvůli stavbě tunelu propadla půda, podobná nehoda se v parku stala i o pět měsíců později. Naposledy se rozestavěný tunel propadl v červenci 2010, a to u ministerstva kultury v Praze 6.
19. června 2008 - Tehdejší primátor Pavel Bém (ODS) řekl, že odpracuje 50 hodin ve prospěch sdružení Auto*Mat, pokud bude komplex Blanka stát více než 25,7 miliardy korun. Aktivisté v té době odhadovali, že cena bude vyšší zhruba o 15 miliard.
Listopad 2009 - Společnost IDS, jež řídí pro město výstavbu Blanky, přiznala, že se budování celého komplexu o 13 měsíců zpozdí. Termínem otevření měl být prosinec 2012.
12. ledna 2010 - Byl zcela proražen první tubus tunelu; ražba posledního skončila v červenci 2011.
11. února 2010 - Metrostav informoval, že změna výše DPH prodraží komplex Blanka asi o 700 milionů korun.
Únor 2011 - Nový primátor Bohuslav Svoboda, který přišel do čela magistrátu po volbách na podzim 2010, uvedl, že se Blanka se prodraží asi o deset miliard korun. Navýšení na 37 miliard způsobily dodatečně přidané části stavby (pět miliard), dražší technologie (miliarda) nebo inflační valorizace (3,5 miliardy).
9. srpna 2011 - Náměstek primátora Karel Březina (ČSSD) řekl, že tunel by měl začít fungovat v první polovině roku 2014 (později se objevil termín 1. května 2014). Důvodem odložení byly finanční potíže města.
Říjen 2011 - Vedení Prahy oznámilo, že vyjednalo snížení nákladů na stavbu, město přesto za tunel zaplatí minimálně 36 miliard korun. Podle Březiny se nalezly úspory u dodavatelů i u požadavků například městských částí.
Květen 2012 - Město přestalo Metrostavu proplácet faktury za Blanku. Důvodem bylo výrazné prodražení a obava vedení města z možného konfliktu se zákonem o veřejných zakázkách.
Prosinec 2012 - Pražští radní schválili kategorizaci faktur za Blanku, chtěli se tak vypořádat s rostoucími dluhy. Faktury rozdělili do tří skupin podle závažnosti problému, do letošního léta Praha vyplatila Metrostavu zhruba půl miliardy korun.
17. září 2013 - Objevily se informace, že rozhodnutí radních o kategorizaci prověřují kriminalisté.
20. listopadu 2013 - Metrostav oznámil, že 7. prosince přeruší výstavbu Blanky, protože mu magistrát dluží už přes 2,1 miliardy korun. Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) poté prohlásil, že smlouva s Metrostavem je podle vedení města od začátku neplatná, nikdy ji totiž údajně neprojednala ani rada, ani zastupitelstvo.
29. listopadu 2013 - Společnost Metrostav se s pražským magistrátem nedohodla na řešení problémů spojených s výstavbou Blanky. Firma případ předá k rozhodčímu soudu, u něhož bude chtít docílit proplacení faktur na zhruba 2,1 miliardy korun.
5. prosince 2013 - Metrostav podal k rozhodčímu soudu zalobu na pražský magistrát. Požaduje proplacení faktur za 2,155 miliardy korun. Praha už v mezičase prohlásila, že má dostatek financí na dostavbu celého projektu.